K informatice ho přivedla celoživotní láska k počítačům. Při výběru vysoké školy zvažoval Matfyz a FIT i FEL ČVUT. Přestože ho přijali všude, nakonec zvítězil FIT.
„Na střední jsem miloval fyziku, elektromagnetismus mě ale tolik nebavil, proto nakonec vyhrál FIT.“
Studium na FIT ČVUT pro něj bylo především náročné množstvím látky, kterou bylo potřeba zvládnout v poměrně krátkém čase. Jednotlivé předměty podle něj často nabízely spíše rychlý přehled o dané oblasti než možnost věnovat se jí do větší hloubky.
„I přesto, že to bylo náročné, tak mi právě šíře studia umožnila vyzkoušet si velké množství různých technologií a postupně zjistit, co mě baví nejvíce.”
Nejvíce ho proto oslovovaly prakticky zaměřené části výuky – například robot v předmětu Základy inteligentních systémů, FPGA v Praktikách návrhu číslicových obvodů nebo práce s mikrokontrolérem. Během studia ho výrazně ovlivnilo několik vyučujících a předmětů. Zásadní roli sehrála především Praktika v návrhu číslicových obvodů s docentem Martinem Novotným. Právě exkurze v rámci tohoto předmětu ho později přivedla i k jeho současnému zaměstnavateli.
Součástí jeho studia byla také zkušenost ze zahraničí. V rámci programu Erasmus strávil část studia v německé Bochumi. Pobyt mu umožnil poznat studium i každodenní život v jiném prostředí a zkušenost ze zahraničí dnes zpětně hodnotí velmi pozitivně.
Významné byly i předměty, které mu poskytly hlubší teoretický základ. Automaty a gramatiky například absolvoval až napodruhé, zpětně je ale považuje za jeden z nejdůležitějších předmětů celého studia.
„Zpětně musím uznat, že jeho obsah byl asi nejdůležitější teoretický základ celé IT vědy, který nám byl odprezentován – co na tom stroji vlastně spočítat jde, a co moc dobře ne.“
Dnes pracuje v Praze ve společnosti ASICentrum jako digitální verifikační inženýr. Na své práci oceňuje především propojení hardwaru a softwaru. Při řešení problémů například vytváří vlastní software pro ladění vyvíjeného čipu a zároveň upravuje hardware v rámci prototypování na FPGA. Právě práce s FPGA je dovednost, kterou si během studia opakovaně procvičoval a kterou dnes využívá i v profesní praxi.
„Mám rád tu provázanost HW a SW. Rád se nacházím někde na tomto rozhraní hmoty a ducha.“
Přestože je podle něj pracovní praxe v mnoha ohledech odlišná od vysoké školy, FIT ČVUT mu dal několik dovedností, které využívá dodnes. Patří mezi ně především schopnost abstraktního myšlení, obecný přehled o fungování počítače a vytrvalost při řešení problémů.
„Kdybych měl vybrat jednu věc, která mi v praxi pomohla nejvíce, tak to jednoznačně byly domácí úlohy předmětů Programování a algoritmizace 1 a 2 a slavný Progtest.“
Dnešní studenti přitom podle něj vstupují do úplně jiné situace než před několika lety. Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí programování a podle jeho názoru bude její význam dál růst. Sám si ve volném čase zkouší lokální AI modely a doporučuje studentům naučit se s těmito nástroji pracovat, zároveň ale až poté, co si vybudují vlastní programátorské základy.
AI podle něj nebude znamenat konec potřeby kvalitních inženýrů. Může ale výrazně změnit způsob, jakým budou svou práci vykonávat. Rozhodující proto bude umět problém správně formulovat, posoudit výsledek a vědět, kdy se na nástroj spolehnout a kdy ne.
„Kvalitní inženýři budou potřeba vždycky, AI je jen nástroj, ale když budete vědět, co po ní chcete, tak vaši práci ohromně urychlí.“
Za důležité proto považuje také rozvíjení mezioborových znalostí a schopnosti spolupracovat s lidmi. Sám vidí výhodu ve svém zaměření, které propojuje informatiku s elektrotechnikou. Právě tento přesah mu podle něj může pomoci i v době, kdy se schopnosti AI v čistém programování rychle zlepšují.
„Nebojte se učit nové věci. Diplomem a promocí vzdělávání v informatice nekončí.“