Ivana Trummová se ke studiu na FIT ČVUT dostala relativně náhodou – a stejně tak i k technickému vzdělání. Už od dětství ji nelákala technika, zato vždy věděla, že chce dělat matematiku. Právě tu vystudovala na bakalářském studiu na Matematicko-fyzikální fakultě univerzity Karlovy. Během něj se poprvé setkala s kryptografií a otevřely se jí obzory směrem ke kybernetické bezpečnosti.
„Můj obor je kryptografie. Nejdřív jsem na Matfyzu začala tím matematickým základem, na magistra jsem přešla na FIT ČVUT, čímž se mi otevřely obzory na celou oblast kybernetické bezpečnosti. Na FIT ČVUT jsem zůstala i na doktorát, protože mi je akademická půda blízká a vždycky jsem chtěla učit,“ říká Ivana.
Na FIT ČVUT se dnes věnuje výzkumu v oblasti postkvantové kryptografie, konkrétně vlivu lidského faktoru. Zajímá ji, jak se bezpečnost mění v momentě, kdy s kryptografií začnou pracovat reální lidé.
„Zkoumám, jak ovlivňuje bezpečnost kryptografie to, že s ní pracují lidé – jak se pohybuje důvěra, jaké netechnické systémové překážky brání adopci nových postupů, jak mají vypadat standardy, jak vypadá celý kryptografický ekosystém. V zatím posledním publikovaném vědeckém článku jsme se zaměřovali na kryptografické soutěže, jejich analýzu, a přemýšlení nad tím, jestli takto nastavené procesy jsou skutečně to nejlepší, co máme.“
Na fakultě také vyučuje předmět BI-HAS: Lidské faktory kryptografie a bezpečnosti, který vznikl jako přirozené rozšíření jejího výzkumu.
„Úplně původně tento předmět vznikl jako prostor pro mé vlastní přemýšlení o výzkumu v dialogu se studenty. Zároveň je však mým cílem přinášet na Katedru informační bezpečnosti FIT ČVUT nová témata – jsem takovou advokátkou uživatelů. Na uživatele, a na lidi obecně, se v naší komunitě často nahlíží jako na nejslabší článek systému a často jsou terčem kritiky.“
Studium na FIT ČVUT pro Ivanu znamenal vstup do zcela nového prostředí, které pro ni zpočátku působilo cize. Nikdy nepatřila mezi nadšence do počítačů, kteří by od dětství rozebírali hardware nebo se učili programovat. Právě díky tomu však vnímá, že její odlišná perspektiva může přinášet nové, cenné pohledy. Během magisterského studia navázala přátelství se spolužáky, kteří se už ve světě IT dobře orientovali – ona jim mohla nabídnout pomoc s matematikou, zatímco oni jí na oplátku například s reverzním inženýrstvím.
„Teď chci nějakou dobu prostě pokračovat v tom, co dělám – snažit se dělat co nejlepší výzkum, napsat pokaždé o něco lepší článek, než ten předchozí, občas přednášet i mimo akademickou půdu a získat zpětnou vazbu na svoji práci. Chci také co nejlépe učit a vést smysluplné studentské práce.“
Co by vzkázala současným i budoucím studentům FIT?
„Nebojte se ptát! Nebojte se ptát sebe navzájem i učitelů. Vytvářejte mezi sebou vztahy, spolupracujte s ostatními, mluvte o tom, co se právě probírá, i o tom, čemu nerozumíte. Ptejte se i učitelů, protože jsou tady od toho, aby vás učivem provedli, a upřímně podaná otázka je přesně to, co může celou třídu posunout dopředu. Pěstujte svou zvědavost – s ní je studium snažší, smysluplnější a často i zábavnější.“