Aktuální informace FIT ke koronaviru najdete zde.

Mgr. Alena Libánská, Ph.D.

Sekretářka Katedry softwarového inženýrství

Projekty

Politeia 21

Řešitelé
Mgr. Alena Libánská, Ph.D.
Ing. David Pešek
Mgr. Tomáš Houdek, Ph.D.
Mgr. et Mgr. Jakub Šenovský, Ph.D.
doc. Mgr. Aleš Novák, Ph.D.
Ing. Adam Vesecký
Sara Polak, Ph.D.
Mgr. Jan Bičovský, Ph.D.
Období
2021
Popis
Projekt je zaměřen na virtuální simulaci života lidí v idealistické společnosti. Pro tuto simulaci byl vybrán Platónův spis Ústava, protože je v mnoha ohledech základem všech pozdějších utopistických představ o „dokonalé společnosti“, které jsou postavené na realizaci „obecného dobra“, jako jsou např. Utopie Thomase Mora a Sluneční stát Tommasa Campanelly. Idealistické založení takové simulace společnosti má tu výhodu, že na poměrně malém vzorku populace lze zkoumat provázanost specifické ideologie společnosti, mravního řádu, konkrétních etických voleb, podmíněnosti těchto etických voleb společenským postavením, prostředím a individuálními zájmy jednotlivých členů v dané společnosti.

Hlavním záměrem je vytvořit sice virtuální, ale skutečně lidskou, tedy na přímé interakci avatarů postavenou a fungující společnost. Přestože počáteční podmínky společnosti (zákony, zvyky, rozdělení rolí atp.) budou dány výzkumníky na základě podrobné analýzy Platónovy ústavy, bude však nakonec záviset pouze na samotných účastnících, zda se danému uspořádání podvolí, či jej (z jakýchkoliv důvodů) změní. Právě sociální interakce mezi účastníky tak rozhodnou jednak o průběhu experimentu, jednak o konečné podobě obce.

Interdisciplinarita
Projekt si klade za cíl představit zcela novátorský přístup ke zkoumání teoretických konceptů, který dalece přesahuje hranice nejen filosofie, ale i sociologie, kulturní a sociální antropologie a příbuzných společenskovědních oborů. Jde o přístup interdisciplinární, využívající poznatků celé řady vědních oborů, ať již z oblasti technologické, přírodovědné či společenskovědní.

Inovace
Teprve v současné době můžeme díky rozvoji informačních technologií podrobit experimentálnímu zkoumání řadu otázek, které si od nepaměti kladou badatelé v oblastech filosofie, humanitních a společenských věd. Dosavadní hypotézy bylo možné zkoumat pouze pomocí sice složité a velmi komplexní, ale stále teoretické argumentace. Samotný fakt, že diskuse např. o platónských konceptech probíhá s různou intenzitou bezmála dvě a půl tisíciletí po jejich sepsání minimálně naznačuje, že logická argumentace a prostá spekulace nejsou s to teoretické otázky uspokojivě vyřešit. Pokud pomineme minimálně z dnešního pohledu nejen eticky a legislativně nepřijatelný „reálný experiment“, nabízí se nám experimentální ověření ve virtuálně simulovaném prostředí na základě interakce dostatečného množství participantů jako nejlepší z možností.

Užitelnost
Výzkumný záměr projektu vyžaduje vytvoření komplexního a realitě co nejlépe odpovídajícího virtuálního prostoru, jehož specifické podmínky bude možné snadno upravovat. Vzniklý funkční simulátor tak bude následně možné využít pro další výzkumnou činnost, stejně jako pro vzdělávací účely především v oblasti školství, ale i ve státní či podnikové sféře.

Věnná města českých královen (Živá součást historického vědomí a její podpora nástroji historické geografie, virtuální reality a kyberprostoru)

Program
Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II)
Poskytovatel
Ministerstvo kultury
Kód
DG18P02OVV015
Období
2018 - 2022
Popis
Města patřící v minulosti českým královnám, tzv. královská věnná města (stabilněji Hradec Králové, Chrudim, Vysoké Mýto, Polička, Jaroměř, Dvůr Králové, Trutnov, Nový Bydžov, Mělník), jsou z řady pohledů zvláštní kategorií mezi českými historickými městy. Až na Mělník tvoří specifickou geografickou enklávu na východě Čech. Instituce se začala utvářet počátkem 14. století a prošla složitým vývojem. Věnná města se stala zdrojem příjmů královen a v případě středověkého Hradce a Mělníka na čas sídlem několika z nich. De iure institut věnných měst zanikl až roku 1918. Reflexe jejich historického charisma ožily v 19. stol. během národního obrození a žijí dosud jako jedna z náplní identity těchto měst ve vztahu k ostatním městům ČR. Hlavním cílem předkládaného projektu je v souladu se specifickým cílem 1.1 aplikovaný výzkum a experimentální vývoj zaměřený na prezentaci tohoto výhradně českého dějinného fenoménu široké veřejnosti pomocí nástrojů historické geografie a vyspělé počítačové grafiky. Hlavními výstupy projektu budou členitá mobilní aplikace a webportál, jež budou sloužit jako specializovaný historický průvodce věnnými městy a jejich městskou krajinou, a specializované (rekonstrukční) mapy celé regionální enklávy i samotných měst. V případě Hradce Králové bude průvodce poskytovat možnost 3D cesty časem na bázi tzv. rozšířené virtuální reality, vč. 3D rekonstrukce již zaniklých městských areálů a ukázek dobového života. Pro Dvůr Králové, Jaroměř, Poličku a Vysoké Mýto vzniknou svazky Historického atlasu měst ČR jako další hlavní výstupy projektu. Společně s vedlejšími výstupy bude vytvořen soubor prezentující věnná města laické i odborné veřejnosti. Zároveň podpoří zvláštní roli věnných měst v české národní a regionální identitě.