Ing. Jan Řezníček

2021

Náplň SVK v roce 2021 bude tvořit problematika moderní železnice odpovídající 21. století. Železnice má v 21. století své místo. Podle nedávné studie Mezinárodní železniční unie má železniční doprava v přepočtu na osobokilometry asi čtyřikrát méně externích nákladů než silniční nebo letecká. V nákladní dopravě je to dokonce šestkrát méně. Více než polovina externích nákladů silniční dopravy přitom pochází z nehod. U letadel externality z drtivé většiny souvisejí s exhalacemi a jejich neblahým vlivem na změnu klimatu. Důležitou oblastí moderní železnice 21. století je digitalizace, která je zakotvena v projektech Inteligentní dopravní systémy na železnici (ITS-R) resp. technologické rozpracování ITS-R v projektu Železnice 4.0. Důležitou aktuální změnou současné železnice je celková digitalizace, která není zaměřena pouze na oblast řízení a zabezpečení, ale i na oblast týkající se cestujících (přístup k internetu aj.), informačních a odbavovacích technologií, logistických a dispečerských aplikací. S tím souvisí především zásadní a systémové otázky pokrytí mobilními sítěmi celé železniční sítě a především vybavení novými digitálními technologiemi všech vozidel. To železnici do budoucna otevírá velké možnosti. S masivním přechodem k plně digitální železnici však vyvstávají nové a dosud tolik na železnici neřešené problémy jako jsou kybernetická bezpečnost či ekonomická udržitelnost a efektivita železnice. Proto je tematika ITS-R a Železnice 4.0 jednou z hlavních sekcí konference. Moderní železnice se samozřejmě dotýká i ostatních částí železničního provozu. Pokud chceme provozovat opravdu kvalitní a spolehlivou železniční dopravu, je nutné dbát o pravidelnou údržbu vozidel a zejména infrastruktury. Velkým problémem je nákladní doprava; většina vozidel je na hranici životnosti a jejich digitalizace je, zdá se, obtížná a ekonomicky nevýhodná. Je možné diskutovat kromě údržby také o provozu, nákupu, resp. pronájmu vozidel. Oblasti energetiky se kromě elektrifikace dotýká n

2023 - 2025

Projekt se zabývá číslicovým návrhem zaměřeným na tzv. inteligentní vestavné systémy. Zaměřuje se na studium nejnovějších trendů v technologiích a jejich využití zejména v tzv. "mission-critical" aplikacích, kde využívá umělou inteligenci (např. neuronové sítě) a aproximativní výpočty. Návrh takových systémů musí zohledňovat požadavky nejen na funkčnost, ale i na další omezující podmínky: spolehlivost, bezpečnost, odolnost proti útokům, velikost, spotřebu a real-timové garance. Proto budeme využívat nové metody, algoritmy a návrhové prostředky (EDA tools) a hledat, navrhovat a upravovat vhodné modely, které umožní testovat, predikovat i formálně verifikovat požadované funkce a chování systému.

2020 - 2022

Projekt se zabývá číslicovým návrhem zaměřeným na vestavné systémy. Zaměřuje se na studium nejnovějších trendů jednak v technologiích a jejich využití i v tzv. "mission-critical" aplikacích. Návrh takových systémů musí zohledňovat požadavky nejen na funkčnost, ale i na další omezující podmínky, tzn., že musí splňovat požadovanou úroveň spolehlivosti, bezpečnosti, odolnosti proti útokům, velikost, spotřebu a real-timové garance. Proto budeme využívat nové metody, algoritmy a návrhové prostředky (EDA tools) a hledat, navrhovat a upravovat vhodné modely, které umožní testovat, predikovat i formálně verifikovat požadované funkce a chování systému.

2022

Navrhovaná SVK navazuje na realizované studentské vědecké konference s železniční tematikou pořádané Fakultou dopravní v letech 2016, 2017, 2020 a 2021. Nosným tématem letošní SVK bude opět téma digitalizace železnice, která je v ČR zachycena v projektech Inteligentní dopravní systémy na železnici (ITS-R) resp. technologické rozpracování ITS-R v projektu Železnice 4.0. Digitalizace, kromě části řízení a zabezpečení, se týká cestujících (přístup k internetu aj.), informačních a odbavovacích technologií, logistických a dispečerských aplikací. S oborem logistika je spojena oblast optimalizace jízdních řádů a grafikonů, zejména dynamická optimalizace reagující na aktuální anomálie a zpoždění na železniční síti, vyžadující aplikaci informačních technologií typu zpracování velkých dat (Big Data), aplikace umělé inteligence, masivních paralelních (distribuovaných) výpočtů a simulací apod. Vzorem v této oblasti řízení jsou švýcarské železnice. S nástupem nových technologií bude třeba změnit i přístup ke školení dispečerů a strojvedoucích, nedílnou součást železničního systému je tedy školení založený na principech simulátorů (např. simulátorech lokomotivy, samozřejmě se systémem ETCS). Nezanedbatelnou součástí železničního systému musí být i údržba vozidel, infrastruktury a jejich inovace, ať už se jedná o konvenční tratě nebo připravované VRT. Bohužel, v ČR je průběžná údržba tratí v posledních letech minoritní oblastí. Organizátoři plánují zahájit konferenci třemi vyzvanými referáty z oblasti Železnice 4.0, simulace a vzdělávání strojvedoucích (doc. Leso), kolejových vozidel (doc. Kolář) a dokumentu Cestovní mapa - postup nasazování moderních technologií při přípravě a realizaci vysokorychlostních tratí v České republice (Ing. Vašátko). Konference bude rozdělena na tematické okruhy pokrývající výše zmiňovanou problematiku: Železnice 4.0 - ETCS, digitalizace, Optimalizace v řízení železniční dopravy, Inovace železniční infrastruktury, Moderní kolejová vozidla, Životní p

2023

PhD studenti katedry číslicového návrhu FITu za podpory svých školitelů se rozhodli uspořádat pracovní setkání - workshop s tématikou vztahující se k současným výzkumným i aplikačním výzvám, které podporují masivní rozvoj nových technologií a spolu s tím i možnost využití čím dál složitějších a chytřejších algoritmů. Tématika vestavných systémů v sobě zahrnuje mnoho výzkumných výzev v oblasti computer science: kritické aplikace (v dopravě i ve vesmíru), umělou inteligenci např. pro ovládání robotů, návrhy nových architektur odolných proti útokům a/i poruchám, real-time komunikaci na velké vzdálenosti, sběr dat z chytrých nízkopříkonových senzorových systémů, aj. Jinými slovy současný svět informatiky je propojený a cílem naší nové akce je propojit i studenty a jejich aktivity tak, aby jejich prezentace dílčích výsledků nebo zdánlivě slepých cest cílila ke vzájemné spolupráci a lepším týmovým a hlavně disertabilním výstupům. Chceme navázat na dříve pořádanou doktorskou konferenci na FITu, která ovšem byla povinná a nebyla výjezdní (a byla také podporovaná interním grantem SVK). Chceme podpořit nejen spolupráci na bázi poslechu přednášek, ale hlavně podpořit kuloární diskuse a hledání společných a vzájemně využitelných výzkumných témat. Organizátoři jsou zejména členové výzkumné skupiny "Digital Design & Dependability Research Group" (http://ddd.fit.cvut.cz/), a to hlavně PhD studenti, kteří budou předsedat jednotlivým sekcím a vyzkouší si tak prakticky roli "session chairs" na klasických konferencích. Bude připraven elektronický sborník abstraktů a soubor podkladů pro prezentace. Účast studentů magisterského, případně bakalářského studia, kteří uvažují o doktorském studiu je vítána. Hlavní náplní workshopu budou ústní prezentace a zároveň poskytnutí velkého prostoru pro diskuse o nejnovějších (třeba i rozpracovaných) výzkumných výsledcích i realizačních výstupech v oblasti, která má vztah k návrhu a aplikaci vestavných systémů, a to k jejich realizaci, verifi

2024

Doktorští studenti katedry číslicového návrhu FITu za podpory svých školitelů se rozhodli uspořádat pracovní setkání - workshop s tématikou vztahující se k současným výzkumným i aplikačním výzvám, které podporují masivní rozvoj nových technologií a spolu s tím i možnost využití čím dál složitějších a chytřejších algoritmů. Tématika vestavných systémů v sobě zahrnuje mnoho výzkumných výzev v oblasti computer science: kritické aplikace (v dopravě i ve vesmíru), umělou inteligenci např. pro ovládání robotů, návrhy nových architektur odolných proti útokům a/i poruchám, real-time komunikaci na velké vzdálenosti, sběr dat z chytrých nízkopříkonových senzorových systémů, aj. Jinými slovy současný svět informatiky je propojený a cílem této akce je propojit i studenty a jejich aktivity tak, aby jejich prezentace dílčích výsledků nebo zdánlivě slepých cest cílila ke vzájemné spolupráci a lepším týmovým a hlavně disertabilním výstupům. Touto konferencí chceme navázat na minulý ročník (2023) a také dříve pořádanou doktorskou konferenci na FITu, která ovšem byla povinná a nebyla výjezdní (a byla také podporovaná interním grantem SVK). Chceme podpořit nejen spolupráci na bázi poslechu přednášek, ale hlavně podpořit kuloární diskuse a hledání společných a vzájemně využitelných výzkumných témat. Organizátoři konference jsou zejména členové výzkumné skupiny "Digital Design & Dependability Research Group" (http://ddd.fit.cvut.cz/), a to hlavně PhD studenti, kteří budou zaštiťovat akci, případně předsedat jednotlivým sekcím a vyzkouší si tak prakticky roli "session chairs" na klasických konferencích. Bude připraven elektronický sborník abstraktů a soubor podkladů pro prezentace. Účast studentů magisterského, případně bakalářského studia, kteří uvažují o doktorském studiu je velmi vítána. Hlavní náplní workshopu budou ústní prezentace a zároveň poskytnutí velkého prostoru pro diskuse o nejnovějších (třeba i rozpracovaných) výzkumných výsledcích i realizačních výstupech v oblasti, kt

2021

Prague Embedded Systems Workshop (PESW 2021) bude již devátým ročníkem akce přednostně určené pro studenty (doktorandy, magisterské a bakalářské studenty) z České republiky, EU i mimo EU. Hlavní náplní a cílem jsou ústní prezentace a poskytnutí velkého prostoru pro diskuse o zajímavých výzkumných výsledcích i realizačních výstupech v oblasti, která má vztah k návrhu vestavných systémů, a to k jejich realizaci, verifikaci, syntéze, testovatelnosti a bezpečnosti. Ohlasy minulých ročníků byly a jsou jednoznačně kladné, přestože PESW 2020 proběhl viruálně.Chceme vužít tyto čerstvé zkušenosti a uspořádat PESW 2021 tak, že spojíme výhody obojího způsobu. Pro živou organizaci využijeme služby hotelu Academic v Roztokách u Prahy s tím, že ji budeme zároveň přenášet on-line. Hlavním organizátorem je katedra číslicového návrhu FITu, zejména členové výzkumné skupiny "Digital Design & Dependability Research Group" (http://ddd.fit.cvut.cz/), a to hlavně studenti, kteří pracují na svých doktorských i diplomových nebo bakalářských pracích. Se svými dílčími i finálními výsledky se mohou na PESW pochlubit v mezinárodním měřítku, a to buď formou ústní prezentace nebo na posterové soutěži, viz níže. Každý ročník aktualizujeme mezinárodní programový výbor, získáváme významné odborníky a jejich studenty. Akce nabývá stále větší prestiže i v mezinárodním měřítku. Počítáme opět s účastí zástupců z universit (Tel Aviv - Izrael, Leicester - UK, Montpellier, Lyon, Grenoble - Francie, Řím, Pavia - Itálie, Leuven - Belgie, Zelená Gora - Polsko, Talinn - Estonsko, San Diego - US, FIIT Bratislava - Slovensko, VUT, ZČU a i další university z Česka) i firem (např. EaToN, ASICentrum, CESNET, ESET, STMicroelectronics aj.). Počítáme samozřejmě s účastí studentů z ČVUT, z FELu, FITu, FJFI, FD a pracujeme na propagaci pro získání studentů a odborníků z dalších pracovišť. Členové programového výboru mají za povinnost propagaci akce po celý rok na mezinárodních i vnitrostátních fórech. Vzhledem k me

2019 - 2021

S rozvojem informačních a komunikačních technologií ve vysokém školství dochází k nárůstu informací, které shromažďují jednotlivé instituce, o studentech a jejich úspěších. Tyto data mohou být následně použita k analýze studia a výsledků jednotlivých studentů za účelem identifikace těch, jež mají problémy se studiem. Následná cílená pomoc od instituce a zevrubný mentoring identifikovaných studentů mohou zlepšit jejich pochopení a přizpůsobení studiu a tím snížit jejich propadovost. Navrhovaný projekt navazuje na projekt nadace ČVUT Medialab, v rámci, kterého vznikl analytický webový systém včasné výstrahy Analyst umožňující základní monitorování studentů Fakulty strojní. Již v rámci tohoto pilotního projektu došlo ke zlepšení propadovosti studentů o cca 40 %. Cílem navrhovaného projektu je rozvoj teoretických metod pro analýzu a identifikaci studentů, kteří mohou být ohroženi nezvládnutím studia a následnou implementaci těchto metod do systému včasné výstrahy Analyst. Zároveň výstupy těchto metod budou sloužit jako zpětná vazba vyučujícím.

2020

Náplň SVK v roce 2020 bude tvořit problematika vysokorychlostních tratí připravovaných v České republice. Toto prioritní zaměření navazuje na usnesení vlády ze dne 22. 5. 2017, které schválilo výchozí strategický dokument ministerstva dopravy ČR "Příprava rozvoje rychlých železničních spojení v ČR" a zároveň stanovilo postup realizace záměrů tohoto programu. Vysokorychlostní železniční trať, zkráceně VRT, je železniční trať, na které jsou povoleny vyšší rychlosti než na konvenční železniční síti. Obecně se za vysokorychlostní trať považují ty, kde je traťová rychlost 250 km/h a vyšší (u nových tratí), nebo alespoň nad 200 km/h (u modernizovaných starších tratí). Některé nové tratě jsou již konstruované pro rychlost 350 km/h, ale může být na nich povolena rychlost nižší. Výstavba VRT v ČR by měla být zahájena do roku 2025 s tím, že pro urychlení přípravných prací nebudou tvořeny vlastní české národní standardy, ale SŽDC za 11 milionů korun zakoupila licenci na normy pro francouzský systém TGV. Výstavba VRT je jednou z podmínek rozvoje mobility v ČR, neboť současná síť konvenčních železničních tratí má již nedostatečnou provozní kapacitu. Současně je nutné se napojit na rozvíjející se síť VRT v Evropě včetně posledního rozvoje VRT v sousedních státech. Výstavbou VRT se výrazně zvýší konkurenceschopnost, kvalita a dostupnost železnice v ČR. Realizací tohoto záměru se přispěje k naplnění evropského strategického záměru - železnice jako páteř evropského integrovaného dopravního systému. Urychlení výstavby VRT a příprava podmínek pro jejich efektivní provozování znamená mít dostatek odborníků proto tento náročný technický a hospodářský úkol. K tomu musí být zaměřeno vzdělávání potřebných odborníků, podpora výzkumu, technického vývoje a inovací. K naplnění tohoto významného cíle chce také přispět naše Studentská vědecká konference IRICoN 2020: "Vysokorychlostní tratě - budoucnost české železnice". Odborná úroveň konference bude garantována vystoupením předních odborníků