RNDr. Ing. Vladimír Smotlacha, Ph.D.

Optické sítě se sice primárně používají pro datové přenosy, ale v současné době poskytují i vhodnou a perspektivní platformu pro další aplikace včetně přenosu vysoce stabilní frekvence a přesného času z atomových hodin na vzdálenosti až tisíců kilometrů. Výhodou optické linky je, že umožňuje současný obousměrný přenos v tomtéž vlákně a tedy rušivé vlivy lze kompenzovat, neboť se uplatňují stejnou měrou v obou směrech. Používané metody přenosu času a frekvence pracují na různých síťových vrstvách, ty nejpřesnější z nich na linkové a fyzické vrstvě. Student se bude muset detailně seznámit s existujícími metodami, měřit a vyhodnotit jejich parametry. Výzkum bude zaměřen na návrh nových protokolů, způsobů kódování přenášené informace a modulace nosného signálu s cílem zlepšit přesnost a spolehlivost přenášeného času a frekvence. Jedná se o komplexní téma, které je interdisciplinární a pohybuje se na rozhraní počítačových sítí a programování obvodů FPGA s možným přesahem do návrhu elektronických obvodů a případně i opto-elektronických obvodů.

RNDr. Ing. Vladimír Smotlacha, Ph.D.

Ing. Jiří Dostál, Ph.D.

Katedra počítačových systémů

V této práci se zabývám návrhem a implementací programu pro monitorování síťového provozu v protokolu PTP v rámci lokální sítě v reálném čase. Důležitou informací je hlavně přesnost synchronizace času mezi monitorovanými stroji a časovým serverem a případné chyby v komunikaci. Během práce jsem provedl analýzu protokolu a zhodnotil, zda by pro daný účel nestačilo použít některý z univerzálních nástrojů pro monitorování sítí, jako je např. Wireshark. Dále jsem navrhl vlastní nástroj a ten následně implementoval v jazyce C++ s použitím knihovny PCap a OS Linux.

Práce na DSpace

RNDr. Ing. Vladimír Smotlacha, Ph.D.

Ing. Jiří Dostál, Ph.D.

Katedra počítačových systémů

Tato práce se zabývá tvorbou komunikační vrstva mezi časovým serverem a atomovými hodinami Symetricom (Microsemi) 5071A. Vytvořený systém byl instalován do uzlu sítě CESNET. Následně byla provedena měření pro vyhodnocení vlivu atomových hodin na frekvenční stabilitu a časovou odchylku časového serveru. Výsledná zpracování dat ukázala významný vzrůst ve stabilitě a pokles v časové odchylce při použití atomových hodin.

Práce na DSpace

RNDr. Ing. Vladimír Smotlacha, Ph.D.

Ing. Jiří Dostál, Ph.D.

Katedra počítačových systémů

Tato bakalářská práce se zabývá implementací serveru a klienta pro protokol časových razítek neboli TSP dle specifikace RFC 3161. Řešení si klade za cíl co nejmenší závislost na externích službách jako je webový a databázový server. S tím souvisí eliminace zbytečné režie aplikačních protokolů a také jednodušší a rychlejší nasazení. Oproti běžně dostupným řešením (používajícím HTTP protokol) je pro přenos dat použit přímo transportní protokol TCP. Imple- mentace využívá již existující knihovny z projektu OpenSSL a programovací jazyk C. Součástí práce je vyhodnocení časové odezvy v závislosti na počtu odeslaných požadavků, spolu s ověřením funkčnosti nad operačním systémem Linux.

RNDr. Ing. Vladimír Smotlacha, Ph.D.

Ing. Jiří Dostál, Ph.D.

Katedra počítačových systémů

Vo svojej bakalárskej práci sa venujem problematike monitorovania vysokorýchlostne streamovaného videa, detekovaniu chýb a tvorbe štatistík o tomto prenose. Súčasťou práce je analýza protokolov používaných na prenos videa, ako aj predošlých riešení tohto problému. Výstupom tejto bakalárskej práce je aplikácia napísaná v jazyku C pod operačným systémom Linux, ktorá rieši vyššie uvedený problém. Pri implementácii tejto aplikácie bola použitá knižnica pcap, ktorá slúži na odchytávanie a analýzu paketov. Na uchovávanie štatistík a tvorbu grafov bol použitý nástroj RRDtool. Uvedenú aplikáciu je možné v praxi použiť na prípadnú detekciu slabých miest v sieti pri prenose videa a pomoc pri ich možnej následnej eliminácii. Na priloženom CD je možné nájsť zdrojové kódy výslednej aplikácie a výsledky testov jej funkčnosti.

Práce na DSpace

RNDr. Ing. Vladimír Smotlacha, Ph.D.

Ing. Alexandru Moucha, Ph.D.

Katedra počítačových systémů

Tato diplomová práce se zabývá lokalizací senzorů v IoT síti LoRaWAN asoučasně popisuje a připravuje potřebnou infrastrukturu. Řešení si klade zacíl energeticky nenáročný způsob určení pozice, který by nesnižoval životnostinstalovaných senzorů. To je důvodem pro využití pasivní lokalizace, jenž využívá pouze informace získané z běžného provozu senzoru - konkrétně rozdílnédoby šíření signálu k jednotlivým LoRaWAN branám. Navržené a implementované řešení je porovnáno s ostatními metodami lokalizace. Pro měření je využitsenzor vybaven externím zdrojem určení pozice, který slouží jako referenčníhodnota polohy. Experimentální ověření funkčnosti proběhlo na infrastruktuře sdružení CESNET v Praze. Prezentované řešení nedosahuje přesnostitechnologií jako je GPS, nicméně v některých případech nabízí zajímavou aenergeticky přívětivější alternativu.

Práce na DSpace