Ing. Tomáš Brůna, Ph.D.

Absolvent

Už na střední škole bavilo Tomáše Brůnu programování a zároveň přírodní vědy. Zvítězila informatika a studium na FIT ČVUT, která ho lákala jako mladá a progresivní fakulta. Velkou roli při rozhodování, kde studovat, hrály i pozitivní zkušenosti kamarádů, kteří již na FIT ČVUT studovali. Po prvním roce studia si vybral specializaci Softwarové inženýrství, ale s postupem studia tíhnul k teoretičtějším předmětům a specializaci Znalostní inženýrství (dnes specializace Umělá inteligence).

Studium na FIT ČVUT mu otevřelo dveře do světa. Mohl vycestovat a rok studovat na americké univerzitě Milwaukee School of Engineering ve Wisconsinu v rámci meziuniverzitní bilaterální dohody. Po návratu ze studijního pobytu si úspěšně zažádal o plné stipendium magisterského studia na univerzitě Georgia Tech v Atlantě, které poskytuje německá nadace Naumann-Etienne Foundation (NEF). Georgia Tech je jednou z nejlepších veřejných výzkumných univerzit ve Spojených státech amerických s téměř 40 000 studenty z 50 států a 149 zemí. České vysoké učení technické v Praze je jednou z mála univerzit v Evropě, se kterou NEF spolupracuje. 

„Doporučuji všem studentům FIT ČVUT zkusit si podat přihlášku,“ říká Tomáš Brůna. „S odstupem času oceňuji především znalosti nabyté na FIT ČVUT v teoretičtěji zaměřených předmětech jako efektivní algoritmy, grafové algoritmy nebo základy umělé inteligence. Tyto předměty mi daly solidní základ, ze kterého jsem čerpal během celého doktorského studia na Georgia Techu,“ dodává Tomáš Brůna.

Během magisterského studia bioinformatiky na Georgia Techu se začal Tomáš Brůna věnovat výzkumu algoritmů pro predikci genů v DNA eukaryotických organismů a pokračoval v tomto výzkumu i v průběhu doktorského studia.

Nedávným Tomášovým úspěchem je získání stipendia pro vynikající studenty bioinformatiky na Georgia Techu. Radost má také ze svých vědeckých publikací. A jaké má Tomáš plány do budoucna? Poté, co v srpnu obhájil svoji disertační práci, nastoupil na vědeckou pozici ve výzkumném institutu Lawrence Berkeley National Laboratory, kterým prošlo 16 nositelů Nobelovy ceny a podílel se na prvním sekvenování lidského genomu.