Projekty

2026 - 2029

Projekt z oblasti analytické teorie čísel se zabývá aplikacemi modulárních forem a Hurwitzových třídových čísel na tzv. Negative Bias Conjecture a související problémy pro rodiny eliptických křivek nad konečnými tělesy.

2026 - 2028

The Cybersecurity Innovation Hub (further referred to as CIH) is currently the only European Digital Innovation Hub (EDIH) in the Czech Republic—and one of the few in Central Europe—specifically dedicated to Cybersecurity and Trust, aligning with Specific Objective 3 of the Digital Europe Programme (DEP). The now proposed Cybersecurity Innovation Hub II (further referred to as CIH II) under the DIGITAL-2025-EDIH-EU-EEA-08-CONSOLIDATION-STEP call (further referred only as “the Call”) is a natural continuation and extension of the current successful CIH addressing the requirements defined in the Call, namely reflecting the transformation potential of AI technologies and leveraging its uptake while preserving Union values of democracy and humanity. It is also better targeted to the current needs of society that continually change due to new and expected legislation, tough geopolitical situation, and progress in technology. Primary attention is given to goals defined by the Call, namely covering the transition to AI-enabled secure society and economy. As AI acts as enabler of secure system design and operation, it naturally helps to promote secure user behaviour, but is on the other hand a sensitive target of cyberattacks. In-depth understanding of AI-related risks is inevitable for defence against AI-enabled cyberattacks using sophisticated methods ranging from vulnerability discovery to manipulation of public opinion through fake-news.

2026 - 2028

The project aims to develop and implement a joint Czech-Austrian (distributed) test infrastructure enabling optimization and scheduling of tasks in data centers or other local computing clusters within three years to achieve high energy efficiency and sustainability by enabling the use of renewable energy sources.

2026 - 2028

The project deals with symbolic machine learning approaches, most notably rule learning, and their expansions to learn deep models by forming intermediate concepts.

2026 - 2028

Projekt THOR přináší inovativní řešení pro detekci, analýzu a interpretaci kybernetických hrozeb na základě doménových jmen v šifrovaném provozu. Využívá pokročilé strojové učení, neurosymbolickou AI a federativní učení s cílem posílit ochranu kritické infrastruktury a zvýšit efektivitu práce bezpečnostních týmů, zejména na pracovištích typu Security Operations Center (SOC). Řešení umožní včasné odhalení i dosud neznámých hrozeb a automatizovanou tvorbu Threat Intelligence, čímž přispěje k ochraně kyberprostoru. Bude také přímo nasazeno v síti správce české domény, CZ.NIC.

2026 - 2028

Projekt si klade za cíl výrazně posílit možnosti využívání biologických dat v oblasti umělé inteligence (AI) a řešit klíčové výzvy v personalizované medicíně a veřejném zdravotnictví. Prostřednictvím strategické spolupráce mezi českým a švýcarským uzlem sítě ELIXIR vznikne robustní platforma propojující molekulární, metabolická a klinická data s nejmodernějšími technologiemi AI. Zvláštní důraz bude kladen na vývoj metod a nástrojů pro interoperabilitu dat, bezpečné sdílení citlivých informací a využití AI v klinické a biomedicínské praxi. Úspěšná realizace projektu posílí vedoucí postavení České republiky a Švýcarska v evropském výzkumném prostoru, rozšíří kapacity obou zemí pro tvorbu a sdílení špičkových datových zdrojů a technologií a nabídne inovativní řešení, která budou přínosem pro tisíce uživatelů v oblasti biomedicíny.

2026 - 2029

ISIDORe II (Integrated Services for Infectious Disease Outbreak Research II) represents the strategic continuation of ISIDORe. Building on its proven capacity to mobilise Europe’s research infrastructures (RIs) for pandemic preparedness and response (PP&R) research, ISIDORe II consolidates the model into a leaner, strategically aligned consortium that enhances agility, coherence, and sustainability. Infectious disease–focused RIs form the operational backbone, ensuring depth in epidemic- and pandemic-relevant science, while transversal RIs provide enabling technologies such as imaging, omics, and structural biology. This integrated architecture ensures that Europe’s RI landscape delivers high-quality, challenge-driven, and interoperable services. ISIDORe II pursues three overarching missions: (1) deliver excellent RI services for PP&R research and empower users through a curated service catalogue, an interoperable digital platform, and inclusive outreach; (2) amplify impact by enabling scientific excellence, innovation, and data stewardship, accelerating medical countermeasure (MCM) development, embedding FAIR principles, and aligning with European Open Science policies; and (3) anchor the ISIDORe model within the EU and global preparedness ecosystem through coordination with actors such as HERA, ECDC, WHO, and DURABLE, while developing a stakeholder-validated sustainability plan. By offering a coherent, strategically sharpened model for transnational and virtual access (TNA/VA), ISIDORe II ensures that users benefit from comprehensive support, including ethics, biosafety, and regulatory guidance, alongside interoperable data practices. Its activities generate scientific excellence, policy-relevant evidence, and long-term impact for European and global health security. As the natural continuation of ISIDORe, ISIDORe II transforms a successful pilot into a sustainable cornerstone of the European preparedness and response landscape.

2026 - 2029

Projekt reaguje na rostoucí význam neveřejného AC nabíjení v rozvoji elektromobility a na potřebu datově podloženého, systémového plánování dobíjecí infrastruktury v České republice. Stávající přístupy zohledňují převážně veřejné nabíjení, čímž přehlížejí zásadní část reálného zatížení distribuční soustavy – pravidelné a objemově dominantní nabíjení v bytových a administrativních objektech. Cílem projektu je vytvořit komplexní model využívající metody strojového učení a neuronových sítí pro analýzu chování uživatelů, časoprostorových vzorců nabíjení a jejich dopadů na distribuční síť. Model bude pracovat s rozsáhlými reálnými daty z veřejného i neveřejného prostředí a zohlední síťové kapacity i technické charakteristiky lokalit. Zásadní součástí projektu bude analýza využitelné flexibility elektromobilů. Posouzena bude technická flexibilita (např. Služby výkonové rovnováhy, distribuční flexibilita) i obchodní flexibilita (řízení spotřeby, optimalizace rezervované kapacity – RRK, krytí obchodní odchylky). Výsledky modelu budou využity ve vývoji softwarového nástroje a následně i při tvorbě metodiky (výstup typu NmetS). Metodika pro strategické řízení rozvoje dobíjecí infrastruktury v ČR nabídne systematický rámec pro lokalizační rozhodování, integraci infrastruktury do územního plánování, posouzení kapacitních omezení a návrh legislativních úprav. Podpoří aktualizaci NAP ČM, naplnění požadavků nařízení AFIR a umožní datově řízené rozhodování ve veřejné správě. Po posouzení a schválení Ministerstvem dopravy a Ministerstvem průmyslu a obchodu bude sloužit jako nástroj pro státní správu, samosprávy i další relevantní subjekty.

2026 - 2028

Cílem projektu je výzkum a vývoj softwarových modulů, které budou součástí nově budované platformy ALTRIX. Samotná platforma není součástí tohoto projektu a jako taková staví na dříve firmou ALTRON vyvinutých softwarových nástrojích a dlouholetých zkušenostech s provozem technologických celků. Platforma ALTRIX má za úkol vytvářet prostředí pro pokrytí problematiky monitoringu, řízení, provozu, optimalizaci a administraci provozované technologie v rámci průmyslové infrastruktury. Součástí platformy ALTRIX budou kromě modulů pro optimalizaci provozu a predikci poruchových stavů, které jsou součástí předkládaného projektu, také moduly vytvořené již dříve nebo moduly vyvíjené souběžně mimo rámec tohoto projektu a rozšiřující moduly které budou zařazeny do vývoje postupně zejména v závislosti na poptávce trhu. Předmětem projektu bude výzkum a vývoj v oblasti návrhu a vytvoření prostředí pro práci s obrazovými daty, návrh nebo adoptování vhodného algoritmu machine learning pro zpracování dat ze senzorických sítí a obrazových a zvukových záznamů.

2026 - 2028

Pathfinding in graphs is one of the most fundamental problems in graph theory. Dijkstra’s algorithm for finding shortest paths between nodes has been a part of standard computer science curriculum for decades. However, in several applications in logistics and operations research, the desired path should satisfy some additional constraints, and thus cannot be found by a straight-forward application of Dijkstra’s algorithm. For example, on some crossroads turning right is not permitted, i.e. certain edges of the graph cannot appear as consecutive edges on the path. Another example occurs in rideshare route planning, where each pick-up location needs to be visited before the corresponding destination. In other words, the ordering of the vertices on the path needs to respect a given partial order. Yet another case is travel planning: it is often convenient to choose connecting flights that belong to the same airline alliance. This can be modeled as an edge-colored weighted graph, where we are searching for the shortest monochromatic path. The three above scenarios might seem very different, but they share one key property that makes pathfinding difficult. Namely, Dijkstra’s algorithm relies on triangle inequality, which does not hold in the above cases. The aim of this project is to design novel algorithms that overcome this obstacle and to conduct a systematic study on different variants of the pathfinding problem with traversal constraints. To achieve this, we will employ parameterized complexity tools, whichenable us to study the complexity of problems with respect to multiple parameters describing theinput and output data.

2026 - 2028

Cílem projektu je výzkum možností interpretace literárních uměleckých textů na základě studia jejich geneze (historie vzniku) a především na podkladě textových variant za využití 1.) metod genetické kritiky a 2.) pokročilých nástrojů výpočetní techniky. Analyzován bude materiál zpracovaný v minulosti v prostředí Kritické hybridní edice, tj. variantní materiál básnických textů P. Bezruče, K. J. Erbena, F. Gellnera, K. Hlaváčka, K. H. Máchy, K. Tomana, R. Weinera. Pro interpretaci budou využity výsledky komputační analýzy variant a automatické validace stemmatu, s jejichž výsledky tým FITu seznámí odbornou veřejnost v samostatné studii (zveřejnění v zahraničí). Předpokladem pro hlavní část výzkumu je zhodnocení stop genetické analýzy uměleckého textu v textologii, jak byla koncipována u nás a v širším kontextu (Slovensko, Polsko, Rusko), které bude publikováno v samostatné zahraniční studii. Metodologická reflexe genetického výzkumu variant a vlastní interpretační studie věnované dílům výše zmíněných autorů budou součástí zamýšlené kolektivní publikace. Vedle mezioborové spolupráce a zapojení zahraničních textologů tým zapojí do výzkumu postdoktorady i doktorandy.

2025 - 2027

The ACDRC Embedded AI Processor for Automotive Applications project aims to intelligent driving technologies enhance driving safety through sensing, analysis, and decision-making. Central to these technologies is the ability to perceive the surrounding environment using sensors, which collect data and process it using embedded AI processors. These processors provide efficient AI computation, critical for intelligent driving systems machine learning (ML) and artificial intelligence (AI) techniques. Current embedded AI processors are often designed for general purposes, which may not meet the stringent requirements of automotive applications, such as low power consumption, high efficiency, and high performance. The specific needs of automotive intelligent driving applications demand optimized solutions. This project aims to develop an FPGA-based embedded AI processor optimized for specific automotive intelligent driving applications. The processor will handle 1Mp30 image signals, outputting detected object boundary coordinates and object categories.

2025 - 2026

Postdoktorandský stipendijní program CROP vyhlásí během čtyř let svého trvání tři výzvy pro 30 nových postdoktorandů, kteří se budou zabývat 30 výzkumnými tématy. Na základě těchto témat budou uchazeči ve fázi podávání přihlášek vyzváni k předložení životopisu a jednotlivých výzkumných projektů, které budou vyhodnoceny a vybrány. Ve fázi hodnocení a výběru bude CROP plně dodržovat zásady Evropské charty a Kodexu výzkumných pracovníků tím, že zavede zcela transparentní výběrová řízení založená na zásluhách, což zahrnuje také využití mezinárodních a nezávislých hodnotitelů z akademického i neakademického sektoru v celkovém procesu výběru. Řízení lidských zdrojů v rámci tohoto projektu bude použito jako příklad dobré praxe pro celou univerzitu, počínaje procesem náboru a výběrem kandidátů nezávislou kompetentní výběrovou komisí za účasti externích odborníků. Každý postdok absolvuje povinnou stáž v délce zpravidla 5 měsíců (minimálně 3 měsíce) u jednoho z 30 evropských a světových přidružených partnerů - zahraničních univerzit nebo organizací, které nabízejí mezioborové a/nebo interdisciplinární zkušenosti v oblasti výzkumu a vzdělávání doplňující aktivity nabízené ČVUT.

2025 - 2028

Projekt je zaměřen na vytvoření metodiky a návodu pro hodnocení hrozeb jaderným zařízením kybernetickými útoky, včetně návrhu opatření k jejich předcházení a zvládání. Klíčovou součástí řešení projektu bude vytvoření znalostní báze pro provádění správní a kontrolní činnost SÚJB v této oblasti.

2025

Study state of the art methods in statistical language modeling and natural language understanding, in particular those based on artificial neural networks. Identify weaknesses of these methods and design novel approaches that perform better, for example by designing novel models that can generalize better, represent more advanced types of memory, learn from less supervision, or learn using much less computational resources. Related research topics are transfer learning, continual learning, memory augmented neural architectures, complex systems.

2025

Studentská vědecká konference v roce 2025 navazuje na předchozí ročníky, pořádané Fakultou dopravní ČVUT. Hlavní náplní letošního ročníku je opět téma digitalizace železnice, která se netýká pouze oblasti řízení a zabezpečení a vozidel, ale zasahuje do ostatních oblastí železniční dopravy: logistických a dispečerských aplikací, informačních a odbavovacích technologií, údržby atd. Organizátoři plánují zahájit konferenci třemi vyzvanými referáty. Konference bude rozdělena na tematické okruhy pokrývající výše zmiňovanou problematiku: Železnice 4.0 (digitalizace), Optimalizace v řízení železniční dopravy, Inovace železniční infrastruktury, Moderní kolejová vozidla, Životní prostředí a železnice, Nové směry v údržbě, Logistika a management. Odborná úroveň konference bude garantována vystoupením předních odborníků v železniční dopravě z vysokých škol a z firem a institucí v železniční dopravě (např. SŽ, ČD, VUŽ, VUKV). Hlavní část účastníků budou tvořit studenti magisterských a doktorských studijních programů z ČVUT v Praze, VUT Brno, Univerzity Pardubice, VŠB-TU Ostrava a Západočeské univerzity, kteří se zabývají výzkumem v oblasti železniční dopravy. Studentská vědecká konference se bude konat v květnu 2025 v Praze a předpokládá se účast 25 zájemců z řad studentů a odborníků v železniční dopravě. Odborná úroveň přijatých referátů bude zajištěna recenzním řízením, které zajistí vědecký výbor konference složený z odborníků z ČVUT v Praze, VUT Brno, Univerzity Pardubice a z institucí v železniční dopravě, jehož předsedou je prof. Ing. Josef Jíra, CSc. Bude vydán sborník dvoustránkových abstraktů přijatých referátů, které budou v plném rozsahu publikovány v recenzovaném časopisu Acta Polytechnica - CTU Proceedings v anglickém jazyce. SVK se bude konat pod záštitou děkana Fakulty dopravní prof. Ing. Ondřeje Přibyla, Ph.D.

2025

Doktorští studenti katedry číslicového návrhu FITu za podpory svých školitelů se rozhodli uspořádat pracovní setkání - workshop s tématikou vztahující se k současným výzkumným i aplikačním výzvám, které podporují masivní rozvoj nových technologií a spolu s tím i možnost využití čím dál složitějších a chytřejších algoritmů. Tématika vestavných systémů v sobě zahrnuje mnoho výzkumných výzev v oblasti computer science: kritické aplikace (v dopravě i ve vesmíru), umělou inteligenci např. pro ovládání robotů, návrhy nových architektur odolných proti útokům a/i poruchám, real-time komunikaci na velké vzdálenosti, sběr dat z chytrých nízkopříkonových senzorových systémů, aj. Jinými slovy současný svět informatiky je propojený a cílem této akce je propojit i studenty a jejich aktivity tak, aby jejich prezentace dílčích výsledků nebo zdánlivě slepých cest cílila ke vzájemné spolupráci a lepším týmovým a hlavně disertabilním výstupům. Touto konferencí chceme navázat na minulé ročníky (2023 a 2024) a také dříve pořádanou doktorskou konferenci na FITu, která ovšem byla povinná a nebyla výjezdní (a byla také podporovaná interním grantem SVK). Chceme podpořit nejen spolupráci na bázi poslechu přednášek, ale hlavně podpořit kuloární diskuse a hledání společných a vzájemně využitelných výzkumných témat. Organizátoři konference jsou zejména členové výzkumné skupiny "Digital Design & Dependability Research Group" (http://ddd.fit.cvut.cz/), a to hlavně PhD studenti, kteří budou zaštiťovat akci, případně předsedat jednotlivým sekcím a vyzkouší si tak prakticky roli "session chairs" na klasických konferencích. Bude připraven elektronický sborník abstraktů a soubor podkladů pro prezentace. Účast studentů magisterského, případně bakalářského studia, kteří uvažují o doktorském studiu, je velmi vítána. Hlavní náplní workshopu budou ústní prezentace a zároveň poskytnutí velkého prostoru pro diskuse o nejnovějších (třeba i rozpracovaných) výzkumných výsledcích i realizačních výstupech v ob

2025

Studentská vědecká konference POSTER 2025 je sedmadvacátým ročníkem konference, která si jako svá témata vybrala kompletní průřez elektrotechnikou a informatikou rozšířený o související problematiku přírodních věd, biomedicínského inženýrství a historie vědy a techniky. Cílem konference je vytvořit fórum pro publikace doktorandů a magisterských studentů, na němž mohou získat první zkušenosti s vytvořením a obhajobou svých příspěvků. Jednacím jazykem je angličtina. Konference je otevřená zahraničním účastníkům, kterých bývá pravidelně přes dvacet procent, takže stimuluje zkušenosti doktorandů s publikací na mezinárodním fóru. Na závěr konference jsou vyhodnocovány nejlepší prezentace v jednotlivých sekcích, čímž se daří využít přirozené soutěživosti mladých ke zlepšení kvality jejich písemných projevů i obhajoby posterů před návštěvníky, kterými jsou i členové hodnotících (programových) výborů. Konference se běžně účastní doktorandi FEL, FBMI a FIT. Těmito fakultami byla také spolupořádána v předcházejících letech a de facto bude takto pořádána i letos (i když to aplikace pro podání přihlášek nepodporuje). Seznam sekcí, informaci o programovém výboru a další informace lze získat na www stránce konference http://radio.feld.cvut.cz/conf/poster/.

2025

Konference STIGMA je určena studentům a mladým vědeckým pracovníkům nejen z ČVUT, ale i z dalších univerzit a institucí. Letos se bude konat již desátý ročník této konference. STIGMA poskytuje prostor pro prezentaci vědecké práce, sdílení poznatků, diskuzi nad aktuálními problémy a navázání nových kontaktů. Zvláštní důraz je kladen na inspiraci k dalšímu výzkumu a podnícení zájmu o vědeckou práci. Každý den konference bude rozdělen do několika přednáškových bloků, přičemž zbylý čas bude věnován řešení otevřených problémů a diskuzím. Doktorandi a studenti představí přednášky zaměřené buď na vlastní výzkum, nebo na aktuální vědecké výsledky související s tématy konference. Mladí vědečtí pracovníci pak nabídnou inspirativní přednášky, jejichž cílem bude motivovat studenty k budoucímu výzkumu a navrhnout vhodné problémy k řešení. Letos nově plánujeme do programu také zařadit půldenní workshop zaměřený na hlubší představení jedné konkrétní oblasti výzkumu. Tématicky je konference vymezena na tyto oblasti: - teoretická informatika - diskrétní matematika - teorie grafů - výpočetní složitost a algoritmy - datové struktury

2025 - 2029

Cílem projektu je rozvoj kapacit, znalostí a dovedností manažerských, výzkumných a dalších pracovníků ČVUT v oblasti strategického řízení výzkumu a vývoje za účelem zvýšení jejich odborné kapacity pro manažerské řízení i strategické řízení výzkumu a vývoje a vytvoření mezinárodně konkurenceschopných podmínek a odolného, bezpečného prostředí pro provádění excelentního výzkumu.