Projekty

2011

Sekvencovací technologie urazily velký kus cesty od dob, kdy první zmapování lidského genomu zabralo laboratořím po celém světě více než deset let práce. Dnes, díky technologiím next-generation sequencing (NGS), zabere sekvencování genomu čas v řádu dnů či hodin a cena procesu se snížila o několik řádů. To z NGS činí dostupnou techniku pro experimenty v mnoha laboratořích. Dostupnost sekvencování neustále narůstá. Vzhledem k tomu, že každé sekvencování znamená ohromné množství zpracovaných dat, může trend snižování ceny a času sekvencování pokračovat jedině za pomoci nových, lepších algoritmů pro sestavování genomů z milionů krátkých sekvencí (reads). Návrh těchto algoritmů je úkolem computer science. Potřeba efektivnějších metod mapování reads na genom byla poprvé adresována v roce 2002, kdy byl modifikován algoritmus BLAST tím, že začaly být používány referenční vzorky. První opravdu rychlý a efektivní mapovací software byl ELAND, systém dodávaný společně s Illumina GA pipeline. Tent

2015

Pro ukládání, indexování a další zpracování velkého množství dat je zapotřebí využívat speciálních datových struktur. Pro hierarchickou organizaci dat je takovou typickou strukturou strom. Pro indexování, čtení a další zpracování dat v nich uložených je zapotřebí specializovaných algoritmů. Projekt si dále klade za cíl návrh a implementaci nových metod komprese dat a indexování ve dvou hlavních směrech: komprese DNA sekvencí pomocí slovníkových metod a přibližné vyhledávání v genomech.

2017 - 2019

Pro ukládání, indexování a další zpracování velkého množství dat je zapotřebí využívat efektivních datových struktur a algoritmů. Pro hierarchickou organizaci dat je takovou typickou strukturou strom. Projekt si dále klade za cíl návrh a implementaci nových metod pro indexování kombinované s kompresí dat a metod pro různá přibližná vyhledávání nad těmito indexy. Aplikace takových indexů pak je při vyhledávání v DNA a RNA sekvencích. Dalším tématem výzkumu je oblast algoritmů pro implementace dynamických pragramovacích jazyků.

2014

Pro ukládání, indexování a další zpracování velkého množství dat je zapotřebí využívat speciálních datových struktur. Pro hierarchickou organizaci dat je takovou typickou strukturou strom. Pro indexování, čtení a další zpracování dat v nich uložených je zapotřebí specializovaných algoritmů. Cílem tohoto výzkumu je navrhnout efektivní a snadno pochopitelné algoritmy cílené na vyhledávání (přesné i přibližné) a indexování ve stromech, a poté poskytnout jejich implementaci. Projekt si dále klade za cíl návrh a implementaci nových metod komprese dat ve dvou hlavních směrech: komprese DNA sekvencí a rozdílová komprese souborů.

2009 - 2011

Informační společnost používá výsledky vyhledávání každý den a jejich význam stále roste. Vyhledávání již není omezeno na obyčejné texty. Vyžaduje se vyhledávání ve složitějších strukturách jako jsou stromy (datové struktury pro XML), 2D obrázky nebo komprimovaná data. Navrhovaný projekt si klade za cíl nejen rozšířit naše výsledky v oblasti stringologie, ale také využít naše znalosti v relativně novém oboru vyhledávajícím ve stromech, který jsme nazvali arborologie. Ve stringologii bychom rádi pokračovali v tématech jako vícerozměrné vyhledávání, hledání pravidelností v textu, vyhledávání v zobecněných řetězcích a paralelní vyhledávání. V oblasti komprese dat jsme vyvinuli algoritmy vyhledávající v komprimovaném textu. Chceme zlepšit naše současné výsledky a zaměřit se také na přibližné vyhledávání v komprimovaných datech.

2022

When collecting user data nowadays we care about these being sufficiently anonymous, that is, we usually replace the real data with some perturbed data so that we protect the sole identity of the end-user. This is a challenging task both from computational and algorithmical (theoretic) approach. Therefore we often have to employ advanced methods of analysis and algorithmic techniques to identify tractable cases. We will identify new paramaters that attain low values in realworld data and analyze if these result in fixed-parameter tractable case or to parameterized hardness.

2008 - 2012

2018

Výzkum a vývoj systému na detekci onemocnění skotu.

2019 - 2020

Index je způsob jak výrazně urychlit vyhledávání v datech, která máme k dispozici dopředu. Vytvořený index umožňuje vyhledávat vzorek v čase závislém na délce vzorku a počtu jeho výskytů. Cílem projektu je vyvinout nové algoritmy a datové struktury pro oblasti zpracovávající velká množství dat (DNA/RNA sekvence) umožňující složitější úlohy typu vyhledávání degenerativního či elastického vzorku. Přes existenci pokročilých technik pro indexu pro řetězce, stále existují výzvy v podobě speciálních typů úloh pro indexování velmi podobných řetězců (např. genomy jedinců stejného druhu), kde klasické indexační metody selhávají. Dále budou vyvinuty i metody pro online vyhledávání elastických vzorků.

2016 - 2022

The Evolving Language Ecosystems project explores the fundamental techniques and algorithms for evolving programming languages and their ecosystems. Our purpose is to reduce the cost of wide-ranging language changes and obviate the need for devising entirely new languages. Our findings will grant both researchers and practitioners a greater degree of freedom when experimenting with new ideas on how to express computation.

2022 - 2024

Fixed-parameter tractability and approximation algorithms are nowadays standard tools for design of algorithms for hard problems in the area of Computational Social Choice. Surprisingly, kernelization, a prominent technique in FPT algorithmics, is not used as often to tackle social choice problems. Kernelization is a formalism of safe data reduction which we believe does have its place in all research disciplines dealing with large and complex datasets. The most recent approach is the so-called lossy kernelization which on the one hand cooperates with approximation algorithms (unlike kernelization which can only be pipelined with exact algorithms) and on the other hand, allows circumventing hardness results (in exchange for introducing a possible loss in the quality of the solution).

2022 - 2024

Parameterized or multivariate analysis became in the last two decades a standard approach for (NP-) hard computational problems. Here, in contrast to classical complexity, the efficiency of algorithms is not measured only with respect to the length of the input instance, but also with respect to a specified parameter. The outcome is a more fine grained complexity landscape which allows for a better prediction of the complexity of particular instances encountered. The goal is to design algorithms with running time that is polynomial in the input size and exponential only in the designated parameter. Fundamentally, the degree of the polynomial is required to be independent of the value of the parameter. Parameterized complexity provides a mathematical framework to analyze these algorithms and also to show that for some problems and parameters there is (probably) no such algorithm.

2012 - 2013

Při vývoji softwarových aplikací je mnoho času věnováno vývoji uživatelského rozhraní (podle průzkumů až 50%). Výsledkem vývoje rozhraní je často složitý a nepřehledný kód. Příčinou je, že uživatelské rozhraní kombinuje různé aspekty (zájmy) jako je bezpečnost, grafická prezentace, rozložení prvků, validace či nápověda. Cílem tohoto projektu je minimalizace manuální práce při vytváření uživatelského rozhraní. Toho lze dosáhnout pomocí inspekce zdrojového kódu aplikace a následného generování uživatelského rozhraní, čímž lze oddělit prezentaci, validaci, konverzi a zabezpečení a spravovat je nezávisle. Jednotlivé aspekty pak mohou být kombinovány v rámci transformace do uživatelského rozhraní. Kromě optimalizace výstupního kódu rozhraní je výhodou i možnost tvorby rozhraní při běhu aplikace, což umožní integraci s kontextovým zabezpečením třetích stran či zrychlení načítání rozhraní aplikace. Použitá metoda je přenositelná i do oblastí jako je reverse-engineering nebo model-driven dev

2016 - 2019

Hlavním cílem projektu je ověřit aplikační potenciál výsledků VaV, za pomoci aktivit proof of concept nalézt konkrétní průmyslově uplatnitelná řešení a připravit jejich následné komerční využití. Stávající podpůrné nástroje ČVUT budou doplněny o nástroj nový – fond, z něhož budou aktivity proof of concept podporovány. Dalším cílem projektu je pak nastartovat a ustálit mechanismus postupného nahrazování projektem poskytnutých prostředků prostředky vlastními, získanými z úspěšně komercializovaných výsledků a fundraisingem, a zajistit tak nejen dlouhodobou udržitelnost systému aktivní podpory uplatnění výsledků s aplikačním potenciálem, ale díky zviditelnění úspěšně komercializovaných řešení pozitivně formovat myšlení zaměstnanců a studentů ČVUT k uplatňování výsledků v praxi.

2015 - 2016

Cílem projektu v rámci podprogram 1 - Znalostní ekonomika - je vývoj uceleného softwarového řešení v oblasti odhalování a předcházení frauduletnímu jednání ve finančním sektoru s využitím nejnovějších poznatků v oblasti datového a prediktivního modelování, analýzy komplexních grafových struktur a dynamických systémů a vytěžování znalostí z online datových zdrojů. Na řešení projektu se podílejí vynikající odborníci v oblasti modelování a algoritmizace z FIT ČVUT, společně s experty ze společnosti Profinit s mnohaletými zkušenostmi v oblasti softwarového vývoje pro finanční sektor.

2010 - 2012

Projekt si klade za cíl návrh a implementaci nových metod komprese dat. Kontextové metody jsou součástí bezeztrátových kompresních metod, které umožňují získat z komprimovaných dat původní, identické informace. Tyto metody jsou založeny na podobnostech v kódovaných datech. Hlavní směr výzkumu je dnes zaměřen k slovním kontextovým metodám a s nimi spojeným transformacím. Slovní metody přinášejí rychlejší adaptivitu ke komprimovaným datům, při čemž využívají striktně definovaných struktur především přirozených či formálních jazyků, čímž dosahují lepší kompresní poměr ve srovnání s ostatními metodami. Cílem projektu je využít uvedených možností při návrhu nových metod pro kompresi přirozených jazyků, které budou disponovat kompresním poměrem lepším či srovnatelným s nejlepšími současnými metodami komprese dat. Zároveň se projekt chce zaměřit na návrh metod s vyváženým kompresním poměrem a časovou výpočetní náročností. Dalším cílem projektu je dokončení projektu knihovny ExCom (Extensib

2013 - 2015

2022 - 2024

Projekt (ve specifickém cíli B) si klade za cíl vytvoření nového magisterského studijního programu Kvantová informatika s výrazným podílem informatiky. Má připravovat odborníky pro technologickou a technickou praxi spojenou s druhou kvantovou revolucí umožňující radikálně nové výpočetní a řídící postupy a komunikaci s bezprecedentní bezpečností. Absolventi budou vybaveni řadou inženýrských dovedností a budou schopni zavádět kvantové postupy na pracovištích orientovaných na pokročilé technologie. Přepokládá se zapojení čtyř fakult ČVUT, a to FEL, FIT, FS a FJFI. Jednotlivé fakulty mají komplementární kompetence potřebné k zavedení a rozvíjení studijního programu Kvantová informatika, a to na magisterském stupni. Důraz bude kladen na informatické a inženýrské aspekty kvantové informatiky. Pro jednotlivé fakulty jsou zajímavé odpovídající směry (komunikace, počítání a metrologie) s různou vahou. Předpokládá se realizace dvou laboratoří kvantové komunikace a kryptografie (FEL, FJFI) a kvantového počítání (FIT, FS, FJFI, FEL). Vybudované laboratoře budou k dispozici všem fakultám v rámci výuky. Na FITu vznikne laboratoř kvantového počítání. Z projektu vybavíme učebnu(y) simulátorem optického kvantového počítače. Fakulta bude rozvíjet kvantovou informatiku, zejména se bude zaměřovat na kvantové algoritmy pro paralelizaci výpočtů, kryptování/šifrování, bezpečnostní algoritmy, teorii složitosti, data mining (učení paralelních struktur – sítě s hlubokým učením). FEL a FJFI společně vytvoří výukovou laboratoř kvantové kryptografie a její následné napojení na národní kryptografickou síť. Projekt by měl sloužit i k přípravě studijních programů/specializací na součástech ČVUT (FJFI, FIT, FEL, FS). Dále bude snahou se aktivně zapojit do vznikajícího mezinárodního konsorcia pro kvantové technologie.

2017 - 2019

Cílem ERDF aktivity je HW dovybavení nově budované laboratoře zpracování obrazu na FIT ČVUT a zabezpečení jejího fungování. Laboratoř bude dovybavena kamerami, měřicími stojany, zdroji osvětlení, objektivy, filtry a nap. zdroji. Aktivita navazuje na ESF aktivitu, která má za cíl vytvoření SW nástrojů pro zpracování obrazu pro práci studentů. Výstupem těchto dvou aktivit bude HW a SW infrastruktura pro realizaci projektů v oblasti zpracování obrazu a videa a podporu související výuky.

2018 - 2022

Hlavním cílem projektu je realizace mezinárodní mobility výzkumných pracovníků ČVUT se zaměřením na posílení mezinárodní spolupráce a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu. Dalším cílem projektu je podpora profesního růstu výzkumných pracovníků a rozvoj výzkumných organizace ČVUT prostřednictvím posílením lidských zdrojů. Projekt bude realizován pracovními pobyty výzkumných pracovníků v zahraničí v případě výjezdů z ČR nebo pracovními pobyty výzkumných pracovníků v ČR v případě příjezdů do ČR.

2020 - 2023

Projekt je zaměřen na posílení mezinárodní mobility vědeckých, technických a administrativních pracovníků (jak výjezdů, tak příjezdů) na ČVUT. ČVUT patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má 8 fakult (stavební, strojní, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a 6 ústavů. Vybrané mobility svým zaměřením pokrývají téměř všechny hlavní výzkumné směry žadatele. Cílem projektu je realizace mobilit vědeckých, technických a administrativních pracovníků ČVUT, které přispějí k rozvoji jejich dovedností, kompetencí a získání zkušeností ze zahraničních pracovišť. V rámci 6 klíčových aktivit proběhne dle předpokladu celkem 116 mobilit, které svým zaměřením pokrývají všechny hlavní výzkumné oblasti žadatele. Celková disponibilní alokace byla mezi jednotlivá výzkumná pracoviště rozdělena adekvátně dle velikosti pracovišť a podílů dle RIV tak, aby byl zajištěn rovný přístup a nediskriminace v rámci celé organizace. Rozvoj odbornosti perspektivních pracovníků pomocí stáží na mezinárodních renomovaných pracovištích v oblastech důležitých pro další rozvoj ČVUT je nezbytnou součástí kariérního vývoje vybraných pracovníků, pro vědecké pracovníky pak představuje nedílnou součást jejich profesního a odborného růstu. Součástí všech realizovaných výjezdových mobilit bude také návratová fáze, jejímž cílem je zajištění přenosu zkušeností ze zahraničí a diseminace výsledků mobility. Přilákání zahraničních vědeckých pracovníků umožní také navázání nových kontaktů se špičkovými pracovišti v zahraničí. Mezinárodní mobilita technických a administrativních pracovníků významně přispěje ke sdílení informací o spolupracujících institucích, diseminaci informací o probíhajících výzkumech a rozvíjení vzájemných kontaktů.

2024 - 2026

V souladu s výzvou projekt umožní mezinárodní mobilitu výzkumným pracovníkům, kterým byl v minulých letech schválen projekt Horizont 2020 z programu Marie Skłodowska-Curie Individual / Postdoctoral Fellowships, jež dosáhl hodnocení alespoň 70 %, ale z důvodů nedostatku financí byl zařazen do kategorie tzv. no-money projektů. Projekt bude realizován pracovními pobyty zahraničních VP na ČVUT. Hlavním cílem projektu je podpora profesního růstu výzkumných pracovníků, kvalitního výzkumu, vzdělávání pro praxi a rozvoje komunikace a spolupráce. Na FIT se jedná o příjezdovou mobilitu na 24 měsíců výzkumného pracovníka, Foivos Fioravantes Ph.D., z Francie. Školitel je doc. Ing. Dušan Knop, Ph.D.

2017 - 2019

Projekt se zaměřuje na perspektivní a neustále se rozšiřující oblast zpracování dat a vytěžování informačně obsažných údajů z dat. K metodám pro získávání informací se stále více využívají vybrané metody umělé inteligence, jako např. neuronové sítě nebo evoluční algoritmy. Do popředí se dostávají i kombinované modely nebo algoritmy pro zpracování textové informace (text mining). Perspektiva a potřebnost těchto témat je zřejmá z faktu, že každým rokem se zdvojnásobuje objem dat. Současně je zpracováváno jen 20 % dostupných dat.

2013 - 2016

Prostředí Business Intelligence systémů a datových skladů se skládá z tisícovek programových artefaktů. Automatizovaná správa velkého množství artefaktů vyžaduje vysoce výkonné nástroje, které na trhu chybí. S využitím posledních výsledků teoretického výzkumu a dlouhodobých praktických zkušeností se správou prostředí založených na standardech SQL a XML vytvoříme nástroje, které budou představovat revoluční změnu v oblasti současných nástrojů Quality Assurance, kam se investují velké finanční prostředky.

2017 - 2019

Klíčovým trendem posledních desetiletí při řízení společností je rozhodování založené na datech (tzv. data-driven). Kritický systém podniku, který tento typ rozhodování a řízení umožňuje, je datový sklad (DWH), resp. Business Intelligence (BI). Rychle se měnící (nejen) ekonomické podmínky nutí společnosti BI dynamicky rozvíjet a efektivita správy a rozvoje BI (tzv. Data Governance) je podmínkou pro úspěšnou práci s daty. Big Data revoluce však přináší do světa zpracování dat masivní změny a ukazuje se, že dosavadní Data Governance technologie a metody jsou ve světě velkých dat neefektivní. Cílem projektu je proto vytvořit nástroje, které zajistí efektivní Data Governance i v Big Data prostředí, a uchrání tak miliardy korun investovaných po celém světě do dosavadního rozvoje BI.

2022

New Frontiers in Computational Social Choice

2010 - 2012

Jádrem úspěchu je v data miningu výběr vhodného algoritmu pro tvorbu modelů nebo klasifikátorů z dat. Nejnovější výzkum ukazuje, že nejlepších výsledků lze dosáhnout efektivní kombinací různých modelů nebo klasifikátorů. V rámci projektu pracujeme na nových algoritmech pro kombinování modelů a klasifikátorů. Díky naší experimentální platformě FAKE GAME můžeme nové algoritmy porovnat s těmi nejnovějšími v oblasti.

2005 - 2007

Cílem projektu je vyvinout nové metody a prostředky pro DZD - dobývání znalostí z databází. Podstatou projektu je důraz na celý proces DZD, od porozumění problematice a analyzovaným datům až po prezentaci výsledků. To vyžaduje využití různých disciplin informatiky, matematiky a integraci DZD s ostatními znalostními technologiemi. Integrace je chápána ve dvou směrech. První směr se týká využití výsledků procesu DZD v aplikacích ostatních znalostních technologií, ve druhém směru se jedná o využití znalostních technologií pro zintenzivnění procesu DZD. Projekt navazuje na dlouhodobou činnost navrhovatele i spolunavrhovatelů v oblasti DZD. S touto činností souvisí mezinárodně uznávané výsledky, zkušenosti z řešení evropských i tuzemských grantů, z praktických aplikací i z výuky. Vyvíjené metody a prostředky navazují na již dosažené výsledky v oblasti podpory různých fází procesu DZD. Výsledkem projektu budou implementované a veřejně dostupné procedury pro DZD a metodiky potřebné k jejich použití.

2014

Projekt se zaměřuje na perspektivní a neustále se rozšiřující oblast předzpracování dat a vytěžování informačně obsažných údajů z dat. K metodám pro získávání informací se stále více využívají vybrané metody umělé inteligence, jako např. neuronové sítě nebo evoluční algoritmy. Do popředí se dostávají i kombinované modely nebo algoritmy pro zpracovování textové informace (text mining). Perspektiva a pořebnost těchto témat je zřejmá z faktu, že každým rokem se zdvojnásobuje objem dat. Současně je zpracováváno jen 20 % dostupných dat.

2013

Tento projekt se zaměřuje na výzkum oblastí vznikajících novými způsoby použití evolučních technik v data miningu.

2022 - 2024

Pro návrh algoritmů na řešení těžkých problémů v oblasti výpočetní sociální volby jsou dnes standardem jak parametrizované tak aproximační algoritmy. Kernelizace, jedna z hlavních technik v parametrizované složitosti, je překvapivě málo používána pro řešení problémů sociální volby. Jsme přesvědčeni, že kernelizace -- formalismus pro bezpečnou redukci vstupních dat -- má své místo ve všech výzkumných odvětvích týkajících se velkých vstupních dat. Nejnovějšı́ koncept je tzv. ztrátová kernelizace, která je jednak použitelná v kombinaci s aproximačními algoritmy (narozdíl od normální kernelizace, kterou lze kombinovat pouze s exaktními algoritmy), a druhak dokáže obejít těžkostní výsledky za cenu zavedení mírné nepřesnosti do výsledku. Navrhujeme aplikovat tyto moderní nástroje -- ztrátovou kernelizaci -- ve výpočetní sociální volbě. Navrhovaný projekt navazuje na naši předchozí práci v tomto oboru a uvažované směřování výzkumu bude vyžadovat nové algoritmické přı́stupy. Vytipovali jsme řadu zajímavých otevřených problémů a otázek, kde vidíme potenciál dosáhnout výsledků aplikováním zmíněných technik. Cílem je významně prohloubit poznání výpočetní složitosti těchto problémů nalezením polynomiálně velkých (ztrátových) kernelů popřípadě vyloučit jejich existenci.

2018 - 2021

One of the key tasks faced by the rapidly developing area of knowledge discovery in multimedia data, especially from video data, is detecting various human activities. The project will have two objectives, both belonging to basic research: On the one hand, it will contribute to further development of methods for the discovery of different kinds of knowledge in video data recording human activities, such as knowledge concerning shape, motion, color, background, scene, person-object interactions, or thermal infrared images making use of the available experimental environment at the Image Processing Laboratory at FIT CTU. On the other hand, it will perform research into different ways of fusion of multiple classification or regression models in such knowledge discovery tasks. In connection with that objective, the project will rely on the previous experience of its team members from research into combining classifiers and aggregating regression models.

2011

Technologie SW agentů se v posledních letech opět dostala do popředí zájmu výzkumu a vývoje. Agenti mohou plnit samostatně dílčí úkoly, ale nezbytnou součástí jejich praktického nasazení je vhodné a efektivní řízení jejich kooperace. Jako perspektivní se jeví adaptivní algoritmy (např.: evoluční algoritmy nebo neuronové sítě). Pro experimenty s algoritmy řízení, je zapotřebí vhodné SW prostředí, které může být náročné nakonfigurovat a provozovat a toto se bude projekt snažit maximálně zjednodušit z pohledu vývojáře alg. řízení SW agentů.

2011

Existuje mnoho algoritmů na optimalizaci dopředných neuronových sítí, většina z nich je však určena pro sítě s jedním typem neuronů. Náš výzkum ukázal, že neuronová síť s různými typy neuronů je universálnější a mnohdy přesnější. V tomto projektu se snažíme vytvořit efektivnější algoritmy pro učení takových druhů neuronových sítí.

2014 - 2016

Parametrizované algoritmy se staly v posledních dvou dekádách standardním nástrojem pro řešení výpočetně těžkých (NP-těžkých) problémů. Časová složitost se v tomto vyjadřuje pomocí druhotné míry (parametru) navíc k velikosti vstupu, čímž se dosahuje jemnější analýza původu těžkosti problému. Parametrizovaná složitost představuje matematický rámec pro analyzování takových algoritmů a také umožnuje ukázat, že pro některé problémy a parametry (pravděpodobně) žádný takový algoritmus neexistuje. V rámci toho projektu plánujeme studovat některé otevřené otázky související se základními problémy v oblasti návrhu sítí z pohledu parametrizované složitosti. Přesněji se zaměříme na tyto dvě oblasti: problémy Steinerovského typu v grafech a měření, navigace a umístění zdrojů v sítích. Plánujeme připravit systematickou multivarietní analýzu, která podle našeho názoru v této oblasti chybí.

2015

Projekt se zaměřuje na perspektivní a neustále se rozšiřující oblast zpracování dat a vytěžování informačně obsažných údajů z dat. K metodám pro získávání informací se stále více využívají vybrané metody umělé inteligence, jako např. neuronové sítě nebo evoluční algoritmy. Do popředí se dostávají i kombinované modely nebo algoritmy pro zpracování textové informace (text mining). Perspektiva a potřebnost těchto témat je zřejmá z faktu, že každým rokem se zdvojnásobuje objem dat. Současně je zpracováváno jen 20 % dostupných dat.

2014

Studentská vědecká konference POSTER 2014 bude již osmmnáctým ročníkem konference, která si jako svá témata vybrala kompletní průřez elektrotechnikou a informatikou rozšířený o související problematiku přírodních věd, biomedicínského inženýrství a historie vědy a techniky. Cílem konference je vytvořit fórum pro publikace doktorandů a magisterských studentů, na němž mohou získat první zkušenosti s vytvořením a obhajobou svých příspěvků. Anglický jazyk je jazykem jednacím. Konference je otevřená zahraničním účastníkům, kterých bývý pravidelně přes dvacet procent, takže stimuluje zkušenosti doktorandů s publikací na mezinárodním fóru. Na závěr konference jsou vyhodnocovány nejlepší prezentace v jednotlivých sekcích, čímž se daří využít přirozené soutěživosti mladých ke zlepšení kvality jejich písemných projevů i obhajoby posterů před návštěvníky, kterými jsou i členové hodnotících (programových) výborů. Konference se běžně účastní doktorandi FEL, FBMI a FIT. Těmito fakultami byla také spolupořádána v loňském roce a de facto bude takto pořádána i letos, i když to aplikace pro podání přihlášek nepodporuje. Seznam sekcí, informaci o programovém výboru a další informace lze získat na www stránce konference.

2015

Studentská vědecká konference POSTER 2015 bude již devatenáctým ročníkem konference, která si jako svá témata vybrala kompletní průřez elektrotechnikou a informatikou rozšířený o související problematiku přírodních věd, biomedicínského inženýrství a historie vědy a techniky. Cílem konference je vytvořit fórum pro publikace doktorandů a magisterských studentů, na němž mohou získat první zkušenosti s vytvořením a obhajobou svých příspěvků. Anglický jazyk je jazykem jednacím. Konference je otevřená zahraničním účastníkům, kterých bývá pravidelně přes dvacet procent, takže stimuluje zkušenosti doktorandů s publikací na mezinárodním fóru. Na závěr konference jsou vyhodnocovány nejlepší prezentace v jednotlivých sekcích, čímž se daří využít přirozené soutěživosti mladých ke zlepšení kvality jejich písemných projevů i obhajoby posterů před návštěvníky, kterými jsou i členové hodnotících (programových) výborů. Konference se běžně účastní doktorandi FEL, FBMI a FIT. Těmito fakultami byla také spolupořádána v předcházejících letech a de facto bude takto pořádána i letos (i když to aplikace pro podání přihlášek nepodporuje). Seznam sekcí, informaci o programovém výboru a další informace lze získat na www stránce konference.

2016

Studentská vědecká konference POSTER 2016 bude jubilejním dvacátým ročníkem konference, která si jako svá témata vybrala kompletní průřez elektrotechnikou a informatikou rozšířený o související problematiku přírodních věd, biomedicínského inženýrství a historie vědy a techniky. Cílem konference je vytvořit fórum pro publikace doktorandů a magisterských studentů, na němž mohou získat první zkušenosti s vytvořením a obhajobou svých příspěvků. Anglický jazyk je jazykem jednacím. Konference je otevřená zahraničním účastníkům, kterých bývá pravidelně přes dvacet procent, takže stimuluje zkušenosti doktorandů s publikací na mezinárodním fóru. Na závěr konference jsou vyhodnocovány nejlepší prezentace v jednotlivých sekcích, čímž se daří využít přirozené soutěživosti mladých ke zlepšení kvality jejich písemných projevů i obhajoby posterů před návštěvníky, kterými jsou i členové hodnotících (programových) výborů. Konference se běžně účastní doktorandi FEL, FBMI a FIT. Těmito fakultami byla také spolupořádána v předcházejících letech a de facto bude takto pořádána i letos (i když to aplikace pro podání přihlášek nepodporuje). Seznam sekcí, informaci o programovém výboru a další informace lze získat na www stránce konference.

2017

Studentská vědecká konference POSTER 2017 je jednadvacátým ročníkem konference, která si jako svá témata vybrala kompletní průřez elektrotechnikou a informatikou rozšířený o související problematiku přírodních věd, biomedicínského inženýrství a historie vědy a techniky. Cílem konference je vytvořit fórum pro publikace doktorandů a magisterských studentů, na němž mohou získat první zkušenosti s vytvořením a obhajobou svých příspěvků. Anglický jazyk je jazykem jednacím. Konference je otevřená zahraničním účastníkům, kterých bývá pravidelně přes dvacet procent, takže stimuluje zkušenosti doktorandů s publikací na mezinárodním fóru. Na závěr konference jsou vyhodnocovány nejlepší prezentace v jednotlivých sekcích, čímž se daří využít přirozené soutěživosti mladých ke zlepšení kvality jejich písemných projevů i obhajoby posterů před návštěvníky, kterými jsou i členové hodnotících (programových) výborů. Konference se běžně účastní doktorandi FEL, FBMI a FIT. Těmito fakultami byla také spolupořádána v předcházejících letech a de facto bude takto pořádána i letos (i když to aplikace pro podání přihlášek nepodporuje). Seznam sekcí, informaci o programovém výboru a další informace lze získat na www stránce konference.

2023 - 2027

The project will be focused on several fundamental problems in discrete and computational geometry, and their surrounding (sub)areas.

2020 - 2022

Cílem projektu je zvýšení úspěšnosti a spolehlivosti metod a snížení subjektivity při vyhodnocování věku kosterních pozůstatků dospělých jedinců v antropologických a forenzních vědách. Jde o propojení několika oblastí vědy, počínaje antropologií a získáváním 3D dat povrchovými skenery, přes jejich zpracování sofistikovanými statistickými přístupy, až k matematické informatice. Hlavním výstupem je uživatelsky přívětivý software pro automatické vyhodnocení věku založený na kvantifikaci změn povrchu kloubních ploch. Výstupy jsou cíleny na organizace či jednotlivce, kteří se vyhodnocováním věku pozůstatků rutině zabývají, ale i pro uživatele bez hlubších antropologických znalostí. Existence softwaru ulehčí a zefektivní práci, a hlavně přinese objektivnější, přesnější a spolehlivější výsledky.

2016

Cílem konference STIGMA je poskytnout studentům a mladým vědeckým pracovníkům prostor pro prezentaci jejich vědecké práce a činnosti mezi sebou, příležitost naučit se novým technikám a postupům z aktuálních vědeckých výsledků, nabídnout čas, ve kterém mohou účastníci řešit otevřené problémy, a v neposlední řadě též příležitost navázat mezi sebou kontakty. Během dne proběhne několik přednáškových bloků. Zbývající čas je vyhrazen na řešení problémů a diskuze. Doktorandi a studenti přednesou přednášky týkající se buďto jejich vlastního výzkumu, nebo aktuálního vědeckého výsledku zapadajícího do tématiky konference. Mladí vědečtí pracovníci přednesou přednášky, které budou mít za cíl inspirovat studenty k budoucímu výzkumu a nabídnou tak vhodné problémy k řešení. Tématicky je konference vymezena na tyto oblasti: - teoretická informatika - diskrétní matematika - teorie grafů - výpočetní složitost a algoritmy - datové struktury Konference je určena především pro doktorandy a studenty ČVUT, kteří na ní budou mít přednášku.

2020

Jedná se již o 5. ročník této konference. Cílem konference STIGMA je poskytnout studentům a mladým vědeckým pracovníkům prostor pro prezentaci jejich vědecké práce a činnosti mezi sebou, příležitost naučit se novým technikám a postupům z aktuálních vědeckých výsledků, nabídnout čas, ve kterém mohou účastníci řešit otevřené problémy, a v neposlední řadě též příležitost navázat mezi sebou kontakty. Během dne proběhne několik přednáškových bloků. Zbývající čas je vyhrazen na řešení problémů a diskuze. Doktorandi a studenti přednesou přednášky týkající se buďto jejich vlastního výzkumu, nebo aktuálního vědeckého výsledku zapadajícího do tématiky konference. Mladí vědečtí pracovníci přednesou přednášky, které budou mít za cíl inspirovat studenty k budoucímu výzkumu a nabídnou tak vhodné problémy k řešení. Tématicky je konference vymezena na tyto oblasti: - teoretická informatika - diskrétní matematika - teorie grafů - výpočetní složitost a algoritmy - datové struktury Konference je určena především pro doktorandy a studenty ČVUT, kteří na ní budou mít přednášku.

2023

Cílem konference STIGMA je poskytnout studentům a mladým vědeckým pracovníkům prostor pro prezentaci jejich vědecké práce a činnosti mezi sebou, příležitost naučit se novým technikám a postupům z aktuálních vědeckých výsledků, nabídnout čas, ve kterém mohou účastníci řešit otevřené problémy, a v neposlední řadě též příležitost navázat mezi sebou kontakty. Během dne proběhne několik přednáškových bloků. Zbývající čas je vyhrazen na řešení problémů a diskuze. Doktorandi a studenti přednesou přednášky týkající se buďto jejich vlastního výzkumu, nebo aktuálního vědeckého výsledku zapadajícího do tématiky konference. Mladí vědečtí pracovníci přednesou přednášky, které budou mít za cíl inspirovat studenty k budoucímu výzkumu a nabídnou tak vhodné problémy k řešení. Tématicky je konference vymezena na tyto oblasti: - teoretická informatika - diskrétní matematika - teorie grafů - výpočetní složitost a algoritmy - datové struktury Konference je určena především pro doktorandy a studenty ČVUT, kteří na ní budou mít přednášku.

2021

Jedná se již o 6. ročník této konference. Cílem konference STIGMA je poskytnout studentům a mladým vědeckým pracovníkům prostor pro prezentaci jejich vědecké práce a činnosti mezi sebou, příležitost naučit se novým technikám a postupům z aktuálních vědeckých výsledků, nabídnout čas, ve kterém mohou účastníci řešit otevřené problémy, a v neposlední řadě též příležitost navázat mezi sebou kontakty. Během dne proběhne několik přednáškových bloků. Zbývající čas je vyhrazen na řešení problémů a diskuze. Doktorandi a studenti přednesou přednášky týkající se buďto jejich vlastního výzkumu, nebo aktuálního vědeckého výsledku zapadajícího do tématiky konference. Mladí vědečtí pracovníci přednesou přednášky, které budou mít za cíl inspirovat studenty k budoucímu výzkumu a nabídnou tak vhodné problémy k řešení. Tématicky je konference vymezena na tyto oblasti: - teoretická informatika - diskrétní matematika - teorie grafů - výpočetní složitost a algoritmy - datové struktury Konference je určena především pro doktorandy a studenty ČVUT, kteří na ní budou mít přednášku.

2024

Cílem konference STIGMA je poskytnout studentům a mladým vědeckým pracovníkům prostor pro prezentaci jejich vědecké práce a činnosti mezi sebou, příležitost naučit se novým technikám a postupům z aktuálních vědeckých výsledků, nabídnout čas, ve kterém mohou účastníci řešit otevřené problémy, a v neposlední řadě též příležitost navázat mezi sebou kontakty. Během dne proběhne několik přednáškových bloků. Zbývající čas je vyhrazen na řešení problémů a diskuze. Doktorandi a studenti přednesou přednášky týkající se buďto jejich vlastního výzkumu, nebo aktuálního vědeckého výsledku zapadajícího do tématiky konference. Mladí vědečtí pracovníci přednesou přednášky, které budou mít za cíl inspirovat studenty k budoucímu výzkumu a nabídnou tak vhodné problémy k řešení. Tématicky je konference vymezena na tyto oblasti: - teoretická informatika - diskrétní matematika - teorie grafů - výpočetní složitost a algoritmy - datové struktury Konference je určena především pro doktorandy a studenty ČVUT, kteří na ní budou mít přednášku.

2015

Cílem konference STIGMA je poskytnout studentům a mladým vědeckým pracovníkům prostor pro prezentaci jejich vědecké práce a činnosti mezi s sebou, příležitost naučit se novým technikám a postupům z aktuálních vědeckých výsledků, nabídnout čas, ve kterém mohou účastníci řešit otevřené problémy, a v neposlední řadě též příležitost navázat mezi sebou kontakty. Během dne proběhne několik přednáškových bloků. Zbývající čas je vyhrazen na řešení problémů a diskuze. Doktorandi a studenti přednesou přednášky týkající se buďto jejich vlastního výzkumu, nebo aktuálního vědeckého výsledku zapadajícího do tematiky konference. Mladí vědečtí pracovníci přednesou přednášky, které budou mít za cíl inspirovat studenty k budoucímu výzkumu a nabídnou tak vhodné problémy. Tematicky je konference vymezena na tato témata: - teoretická informatika - diskrétní matematika - teorie grafů a grafové algoritmy - výpočetní složitost a algoritmy Konference je určena především pro doktorandy a studenty ČVUT, kteří na ní budou mít přednášku.

2017

Jedná se již o 3. ročník této konference. Cílem konference STIGMA je poskytnout studentům a mladým vědeckým pracovníkům prostor pro prezentaci jejich vědecké práce a činnosti mezi sebou, příležitost naučit se novým technikám a postupům z aktuálních vědeckých výsledků, nabídnout čas, ve kterém mohou účastníci řešit otevřené problémy, a v neposlední řadě též příležitost navázat mezi sebou kontakty. Během dne proběhne několik přednáškových bloků. Zbývající čas je vyhrazen na řešení problémů a diskuze. Doktorandi a studenti přednesou přednášky týkající se buďto jejich vlastního výzkumu, nebo aktuálního vědeckého výsledku zapadajícího do tématiky konference. Mladí vědečtí pracovníci přednesou přednášky, které budou mít za cíl inspirovat studenty k budoucímu výzkumu a nabídnou tak vhodné problémy k řešení. Tématicky je konference vymezena na tyto oblasti: - teoretická informatika - diskrétní matematika - teorie grafů - výpočetní složitost a algoritmy - datové struktury Konference je určena především pro doktorandy a studenty ČVUT, kteří na ní budou mít přednášku.

2018

Jedná se již o 4. ročník této konference. Cílem konference STIGMA je poskytnout studentům a mladým vědeckým pracovníkům prostor pro prezentaci jejich vědecké práce a činnosti mezi sebou, příležitost naučit se novým technikám a postupům z aktuálních vědeckých výsledků, nabídnout čas, ve kterém mohou účastníci řešit otevřené problémy, a v neposlední řadě též příležitost navázat mezi sebou kontakty. Během dne proběhne několik přednáškových bloků. Zbývající čas je vyhrazen na řešení problémů a diskuze. Doktorandi a studenti přednesou přednášky týkající se buďto jejich vlastního výzkumu, nebo aktuálního vědeckého výsledku zapadajícího do tématiky konference. Mladí vědečtí pracovníci přednesou přednášky, které budou mít za cíl inspirovat studenty k budoucímu výzkumu a nabídnou tak vhodné problémy k řešení. Tématicky je konference vymezena na tyto oblasti: - teoretická informatika - diskrétní matematika - teorie grafů - výpočetní složitost a algoritmy - datové struktury Konference je určena především pro doktorandy a studenty ČVUT, kteří na ní budou mít přednášku.

2022

Jedná se již o 7. ročník této konference. Cílem konference STIGMA je poskytnout studentům a mladým vědeckým pracovníkům prostor pro prezentaci jejich vědecké práce a činnosti mezi sebou, příležitost naučit se novým technikám a postupům z aktuálních vědeckých výsledků, nabídnout čas, ve kterém mohou účastníci řešit otevřené problémy, a v neposlední řadě též příležitost navázat mezi sebou kontakty. Během dne proběhne několik přednáškových bloků. Zbývající čas je vyhrazen na řešení problémů a diskuze. Doktorandi a studenti přednesou přednášky týkající se buďto jejich vlastního výzkumu, nebo aktuálního vědeckého výsledku zapadajícího do tématiky konference. Mladí vědečtí pracovníci přednesou přednášky, které budou mít za cíl inspirovat studenty k budoucímu výzkumu a nabídnou tak vhodné problémy k řešení. Tématicky je konference vymezena na tyto oblasti: - teoretická informatika - diskrétní matematika - teorie grafů - výpočetní složitost a algoritmy - datové struktury Konference je určena především pro doktorandy a studenty ČVUT, kteří na ní budou mít přednášku.

2021 - 2022

Výpočetní kolektivní volba (Computational Social Choice) je moderní oblast informatiky, ve které se setkává teoretická informatika a teorie her (ekonomie). Mnoho zásadních problémů v této oblasti je NP-těžkých, proto se začala v poslední dekádě stále častěji uplatňovat tzv. parametrizovaná analýza, která si klade za cíl identifikovat parametry, jejichž zafixování na malých hodnotách vede k efektivní řešitelnosti daného problému. V předkládaném projektu se hodláme zaměřit na strukturální parametry (mezi nejznámější bezpochyby patří stromová šířka) vstupních instancí, čímž omezíme například vzájemnou interakci mezi agenty hledajícími kolektivní rozhodnutí a podobně.

2020 - 2022

Hlavním tématem navrhovaného grantu je teoretická informatika, výzkum diskrétních modelů a algoritmů. Zkoumáme složitost grafových a jiných problémů, herních mechanismů a kombinatorických her, navrhujeme efektivní algoritmy, studujeme stringologické problémy.

2023 - 2025

Hlavním tématem navrhovaného grantu je teoretická informatika, výzkum diskrétních modelů a algoritmů. Zkoumáme složitost grafových a jiných problémů, herních mechanismů a kombinatorických her, navrhujeme efektivní algoritmy, studujeme stringologické problémy.

2017 - 2019

Parametrizovaná nebo multivarietní analýza se v minulých dvou dekádách stala standardním přístupem k (NP-) těžkým problémům. Oproti klasické výpočetní složitosti se zde efektivita algoritmů měří nejen vzhledem k délce vstupu, ale také vzhledem k určenému parametru. V poslední době je kladen větší důraz na získání nejlepšího možného stupně polynomu stejně jako nejlepší asymptotické závislosti na parametru. To je prokázáno předvedením dolních mezí ukazujících, že existence výrazně rychlejších algoritmů je nepravděpodobná, typicky založených na hypotéze exponenciálního času, nebo její silné formě. V tomto návrhu projektu se zaměřujeme na několik zásadních problémů v návrhu sítí spojených se souvislostí v orientovaných grafech z parametrizovaného pohledu. Náš cíl je získat nové algoritmy pro tyto problémy s lepší časovou složitostí než mají existující algoritmy, nebo získat dolní meze ukazující, že takové vylepšení je nepravděpodobné. Naším hlavním zaměřením jsou problémy Steinerovského typu na orientovaných grafech.

2001

CTU300113938

2012

Pro ukládání, indexování a další zpracování velkého množství dat je zapotřebí využívat speciálních datových struktur. Pro hierarchickou organizaci dat je takovou typickou strukturou strom. Pro indexování, čtení a další zpracování dat v nich uložených je zapotřebí specializovaných algoritmů. Příkladem aplikací stromů může být optimalizace abstraktních syntaktických stromů při kompilaci, přepisování termů, mechanické provádění důkazů, hledání v fylogenetických stromech, indexování sekundární struktury RNA, hledání v XML dokumentech a vyhodnocování zdrojového kódu funkcionálních jazyků. Proto jsme založili novou výzkumnou disciplínu, Arbologii, odnož Stringologie, která se zabývá stromovými strukturami. Používáme zásobníkového automatu jako výpočetního modelu, jelikož lineární zápisy stromů jsou generovány bezkontextovými gramatikami a tudíž jsou bezkontextovými jazyky. Cílem tohoto výzkumu je navrhnout efektivní a snadno pochopitelné algoritmy cílené na vyhledávání (přesné i přibližné) a

2010 - 2011

Pro ukládání, indexování a další zpracování velkého množství dat je zapotřebí využívat speciálních datových struktur. Pro hierarchickou organizaci dat je takovou typickou strukturou strom. Pro indexování, čtení a další zpracování dat v nich uložených je zapotřebí specializovaných algoritmů. Příkladem aplikací stromů může být optimalizace abstraktních syntaktických stromů při kompilaci, přepisování termů, mechanické provádění důkazů, hledání v fylogenetických stromech, indexování sekundární struktury RNA, hledání v XML dokumentech a vyhodnocování zdrojového kódu funkcionálních jazyků. Proto jsme založili novou výzkumnou disciplínu, Arbologii, odnož Stringologie, která se zabývá stromovými strukturami. Používáme zásobníkového automatu jako výpočetního modelu, jelikož lineární zápisy stromů jsou generovány bezkontextovými gramatikami a tudíž jsou bezkontextovými jazyky. Cílem tohoto výzkumu je navrhnout efektivní a snadno pochopitelné algoritmy cílené na vyhledávání (přesné i přibližné) a

2024 - 2026

Navzdory zvyšujícímu se počtu úspěšných aplikací teorie her v praxi je expresivita nasazených modelů stále limitována výpočetními možnostmi existujících algoritmů pro hledání (přibližných) řešení. Jedním z omezujících faktorů je velká výpočetní složitost hledání ekvilibrií pro hry s velkými či dokonce nekonečnými prostory akcí. Navíc prostory strategií mají v aplikacích často složitou vnitřní strukturu, což složitost výpočtu ekvilibrií dále prohlubuje. Cílem projektu je proto posunout stav poznání hledáním nových podmínek pro existenci ekvilibrií ve hrách se složitými prostory strategií, návrhem nových iterativních algoritmů pro aproximaci ekvilibrií v těchto hrách, výzkumem složitosti výpočtu ekvilibrií pro speciální třídy her a aplikovat získané poznatky na různé karetní hry.

2016

Projekt je zaměřen na vytěžování (data-mining) nestrukturovaných data z obsáhlých zdrojů. Jedná se zejména o obrazová a textová data. Pro zpracování těchto nestrukturovaných dat budou využity vybrané metody umělé inteligence (zejména neuronové sítě/deep learning, evoluční techniky a metody zpracování obrazu) a pokročilé metody z oblasti data-miningu (metody text-miningu a strojového učení). Perspektiva a potřebnost těchto témat je zřejmá z faktu, že každým rokem se zdvojnásobuje objem dat. V současnosti je zpracováváno jen 20 % dostupných dat.

2018 - 2019

K dosažení cílů projektu, tedy vytvoření systému pro včasnou detekci zájmových osob překračujících vnější hranice EU a ČR, bude třeba nejprve připravit dostupná data do formátu vhodného pro použití metod data miningu. Již příprava dat a extrakce zajímavých příznaků bude iterativní proces, protože po získání zpětné vazby od odběratele je možno příznaky dále zkvalitňovat. Data budou zpracovávána hned několika přístupy vhodnými k řešení tohoto typu problému. Data miningové metody se dají rozdělit do několika skupin dle způsobu využití, metody pro detekci anomálií v datech, prediktivní modely pro odhalení opakujících se vzorů, shlukovací metody pro hledání podobných osob a letů a další metody, které mohou být přínosné. Vzhledem k charakteru problému bude třeba poměrně rozsáhlá fáze prototypování a výzkumu, než se přejde k fázi implementace produkční verze vybraných algoritmů, které budou fungovat nejlépe. Nutnou podmínkou k úspěšnému vyladění algoritmů je poměrně intenzivní součinnost zadavatele, ať už pokud jde o zpětnou vazbu k dílčím výsledkům či anotaci dat. Řešitelský tým bude využívat nejmodernější metody pro minimalizaci práce na straně zadavatele - například semi-supervizované či aktivní učení modelů.

2017 - 2018

Zařízení pro detekci vad transparentních materiálů

2016

Pro ukládání, indexování a další zpracování velkého množství dat je zapotřebí využívat efektivních datových struktur a algoritmů. Pro hierarchickou organizaci dat je takovou typickou strukturou strom. Projekt si dále klade za cíl návrh a implementaci nových metod pro indexování kombinované s kompresí dat a metod pro různá přibližná vyhledávání nad těmito indexy. Aplikace takových indexů pak je při vyhledávání v DNA a RNA sekvencích.

2013

Pro ukládání, indexování a další zpracování velkého množství dat je zapotřebí využívat speciálních datových struktur. Pro hierarchickou organizaci dat je takovou typickou strukturou strom. Pro indexování, čtení a další zpracování dat v nich uložených je zapotřebí specializovaných algoritmů. Cílem tohoto výzkumu je navrhnout efektivní a snadno pochopitelné algoritmy cílené na vyhledávání (přesné i přibližné) a indexování ve stromech, a poté poskytnout jejich implementaci. Projekt si dále klade za cíl návrh a implementaci nových metod komprese dat ve dvou hlavních směrech: komprese notových zápisů a komprese textů přirozených jazyků.

2013 - 2015

Projekt se zabývá výzkumem čtyř relativně úzce propojených oblastí: arbologií, kompresí přirozených jazyků a vybranými tématy ze stringologie a bioinformatiky. V oblasti arbologie zkoumáme nové indexovací a vyhledávací algoritmy na stromech. V bioinformatice pracujeme na řešení rychlého mapování miliónů krátkých sekvencí na DNA řetězec a indexování DNA řetězců. V oblasti komprese dat se zaměřujeme na výkonné algoritmy pro rychlou kompresi a dekompresi textu přirozeného jazyka a algoritmy pro rychlé vyhledávání v komprimovaném textu. Ve stringologii pracujeme na indexování 2D textu a na algoritmech pro identifikaci opsaných textů a zdrojových kódů, které mohou být navíc komprimované.